Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seco je po jménu?
24. 06. 2002
1
0
649
Autor
Rozara
den se vrací, noc jde spát,
co se má stát, to se neví.
Je to rok a skoro den, kdy ruka tvá se mojí dotkla, vůni tvou ještě cítím na své kůži a vstřebávám tě každým svým smysem. Byla jsi tu, ale osud, či snad hloupost má to změnila, byla jsi má, ale touha má ... tak nenasytná a šílená ti zastínila cestu... Teď už jsi na své poslední cestě a nesmíš a nechceš se po mě otočit... Spatřila bys jen bolest a ponížení... mé i své... Mé, protože se teď cítím zbabělý a bláznivě hloupý a své, protože já... já tě ponižoval a ... odpusť mi...