Písmák převleky
Smutek se převlékldo svatebních šatůrozemlel zelené břehyco ladí k očíma blízký nekonečnem vypálil do listísnítky ztracených slovOpadaloa nánosem špínyzasypalo vzkazya kovanou nadějíalekdo by je odfoukalkdyž ti kdo by mělipřevlíkají láskudo černých šatůsnad slzydošly odpuštěnía čas neztratil z pohleduholkuco klopí oči se zpožděnímzapomněli seléta od sebe
protože mam uplakaný oči- podlitý krví
tuhle báseň píšu pro všechny malý holkyco se snaží vypadat, chovat jako dospělýa co neuměj balit chlapy jako to neumim jámůj život je velkej kolotoč co se rychle točía má černobílý řetězy, pevný. moc. kolem mě je strašná spousta nedosažitelnejch věcíale já se nechtěla zabít, jen trochu. umřít kouskem tělakrvavýho, pořezanýho vzpomínkama.
čajový polibky dvou uschlejch růží
počítám lístky růžíco jsou svázaný dárkovou stužkouasi aby se nerozdělilyvařili jste už někdy čaj z uschlýho listí. byl dobrej a chutnal. asi čínskya po slzáchEma říkala že máme oba čínský očitakový, co při úsměvu mizejuž si moc nepamatuju jestli má pravduale podle fotek asi jovíš, jak jsem se před tebou trochu styděla,tak jsem se nestihla na pár věcí zeptat. dneska jsem je šeptala našemu čaji,tomu, na kterej jsme nestihli jít.
2. ledna 2005
Dnešek už není vyjímečnej
už můžu trošku lhát.
přeskočí
zbytečná
vrátím se ti*
Jsme svoje malé hvězdyztratil ses mia já si denodenně pohráváms tvým dopadajícímodleskem(nemůžu. nahoru nespadnu. )
Prožitá písničkozpívám pro tebe, chybí mi druhej hlas.
blikáš mi na usnutíJednou se ti pošlu už mám připravenou krabiciale potřebovala bych potkat andělíčkakterej by mi poradiljak k tobě dřívmůže to přece trvat rokyale nemusíobčas mívám pocitže na mě už čekáša to sebou házim do všech strana uhýbám před tvym pohledemjsem přesvědčená žese zase potkáme, teďopět spolu, opět "živí"ale zase jsem si uvědomilaže vlastně nejsmeže nejsem(že neni říjenže nejedu z Olomouceže nejsem kousek za Brnemkde se stejně jednou znova zabijem)
ale slibuju vrátím se k toběmoje sladká modlitbičko|uplakaná|
počkej na mě, chci jít s tebou..!..
Roztékající se jména na okněněmě křičí tmě
do ústPatriku, počkej, půjdu s teboua budem navždy. odpusť mi tu malounevěrupromineš, já nemůžu. nevím, jakou rychlostí se dajídohnat dva měsíce3 polibkys pusoumedemzalepenou počkej na mě stékáš mi po okněstékáš mi po druhé straně sklaach, neusínej,utěšit by potřebovalaztracená holka malá je to smutnýpověz mi, jak se prochází tou oponoukterá spadla dolů těsně přede mnoua teď mi nechce znova otevřít chtěla bych si znova uvěřit. (ta vážně nebyla oranžová.
překrýváte se mi a prolínáte
tahle neustálá hra na radostdisharmonicky odsouvái sama sebezačínají mě nuditmonstrance ideálůkterý se nestávajjá zůstávámjá zbožňuju(jaktože tobě ta oranžová pastelka ještě nezšedla. )Odcházet se nemá (bolí)chtěla bych otevřít tvou hrobkudo který jsi nám pohřbilspolečný očiProlínáte se mi dohromady
ztrácíš se mi*
Tuhle noc jsem chtěla brečet pro tebeale nakonec jsem si jenpřikryla oči slupkou citronua schovala si hlavu pod polštářjako malý děťátko/když nevidim tebe nevidíš ty mě/ale nevím jestli to pomohloprotože kolem mě lítalospoustu párů očía já neviděla před kterejma se schovat. ty tvoje jsem nepoznalaale byly tam. musela jsem se podívat na tvojí fotkuale máš tam sklopený očijako kdyby ses na mě nechtěl podívattak jsem se na tebe taky nedívalaale pořád ses mi zdál***Tahle noc byla dost emotivnívoněla muškátama na oknecha malejma andělíčkama rozvěšenejma kolem měsíce kterej bylvelkej a modreja nebyl vidět***ztrácel ses mi mezi šedejma výkřikama"Bože já tě nenávidimnevěřim v tebeneexistuješpro mě už nejsi. "a čekala jsem na boží trestale nepřišel.
Tahle báseň je pro tebe, Páťo
nekonečně dlouhej zástuppadajících hvězd s tvýmjménemlítaj kolem mě a jánedokážu ani jednu chytita říct jíjak mi scházítak to řikám sama soběa taky BohuTahle báseň je pro tebe aby ses měl dobřet a m kde se maj mít dobře všichniale to se maj i tady až na pár o k a m ž i k ůTahle báseň je pro tebeP A T R I K Ut a h l e b á s e ň j e p r o t e b e.
východ - západ
vycházející měsíc&zapadající sluncea všechnozabalenýdo desinfikujících myšleneka opilejch vlasůodejít od nikud&znova vejít dovnitřpadající listy místo padajících hvězda výčitkysvědomítygří a velrybí zuby na šňůrcemezi ocáskama mořskejch koníkůobarvenejch pravejma&indiánskejmabru-sin-ka-maskoro jako darypro boha
hořící
panenkos hořícímanafialovělejma
vlasama/tvářema/očimavíšže jsiznovuzrozenáz lůna chobotnicekterá tě teď obepínáa zauzlovávádo pravidelnejch pravo-úhlejchkruhůa nenechává tě dýchatsmíchaný moře&oceán&nebe&vlakrozpouštíš sea měníšv letadlo
Uletíš si
a mě tady
princezna Laura
když se nekoukášpřerovnávám potichu figurkyna oranžovofialový šachovnici-můžeš se zas obrátit zpěta hrát se mnoutuhle hru o nekonečnotak si pojď zahrátnebojjen jednouzahrajem si o vesmíra o tokdo bude princezna Laurabudeme jezdit vbrusinkovejch autíčkácha usmívat se na sebeprotožetvůj bude vesmírale princezna Laurabudu stejně jálaura laura laura laura laura na pobřeží laura laura laura laura laura laura laura laura laura laura s duhovejma koníkama z moře laura laura laura laura a s bráškou a sestřičkama laura laura laura laura princeznase sluncem ve vlasechprincezna laura
nepojmenovatelná
ta ryba v akvárkuse lepila na skloplavala mezi řasamaa byla děsně průhlednáa pekelně elektrickásvítila nám v nocimísto lampičkya pak do ní uhodil bleska akvárko se rozbiloa my jsme se topilyv něčem. bez světla. * * *
O mořskejch koníkách(emci)
Roztrhaný korálky a spolykaný slunečniceA všechno co nám nás připomínaloJsme pohřbily do cihly kterouJsme zamíchaly do červený brusinkový marmeládykterou budem dávat k vánocůmvšem lidem který máme rádyTakže asi samy soběA zprázdnejch sklenic postavíme barák a budem vněmZapalovat svíčky mrtvejm hrobníkůmCo pohřbívaj mořský koníkyach
slečno
Přes noc jsi se stalavrahem vlastních snů
nehoř láskoupopálíš seslečno
nechci býtnesmyslemneodpuštěnýmhříchem
šeptemse modlímza nový
Malinová
večer ti odbijouhodiny u schodů
dál šeptej si u kapličkysvoje každonoční modlitbičkya zahrab se do malina usni v trnítřeba sránem přijdezpožděná klekánicedo malin se jí schovej, nepozná.
nechtěná
Stalo se ti někdy
vidět okřídleného psa
S vyznáním lásky stočeném na křídle snů
pluje si k tobě nočním nebem
Dnes Naposledy...
Oči držely půst před nároky slzA dál byly věrné něčemu neznámémuRoztrhané myšlenkyNám rozebraly vrányZbyly nám jen zaslzené tvářeOsychající dnes nepříjemným sluncemPřála jsem si, ať pršíAť nebe pláče,Projeví taky trochu smutku…Milovala jsem déšť a nenáviděla sníhA teploVšude bylo tak špatně,V kostele Když jsme se snažily domluvit s bohemBůh odešel na návštěvu pekel A nebyl tam,Jen vzkaz, že apokalypsa srdcíJe na dnešním seznamu vzpomínekPrvní…PRVNÍ…První a poslední…
Srazíky
Ahojky lidičky tak co byste řekli na to, že bysme udělali ňákej srazík.
Návrhy kdy a kde sem prosím NApište.
Já bych byla třeba pro říjen a pro Kampu. srazík bude podle toho kolik lidí by šlo, takže nic nejni jistý.
Diskuze klubu: Hipíci
1) co posloucháte za hudbu(nejlépe z 60. let).
2)Kdo je váš nejoblíbenější zpěvák(zpěvačka) z 60. let.