Něhy je dost

Něhy je dost 

 

Hlučná a prázdná slova

jak vymlácené snopy 

a přesto budou klovat 

pochopíš - nepochopíš

 

Je jedno, zda ta huba 

na černou bílo mele 

hlavní je bodat, bodat 

a říkat Hůř bude, teď zle je.

 

A přece ...

 

... tak tiše a vlídně o kousek jinde 

 

něhy je dost i pochopení

daleko

nikdy nikdo není 

 

V příkopu pocitů 

prach z prsti posbírám 

Kdoví kdy procitnu 

Do čeho?

Jestli?

Kam?

 

Zvedá se s námahou 

ten kdo jen klopýtl 

Duši má zlámanou 

tam kde se ocitl 

 

Z příkopu pocitů 

Vynáším vzhůru prach 

S láskou ho přeměním 

v bolestné 

dlouhé 

Ách 

 

Zvedá se naposled?

Za ním jak věrný stín 

Mám zas být oporou 

na cestě do ruin?

 

Z příkopu pocitů 

už není návratu

Prsť tmou mě přikryje 

v posledním záchvatu

 

 

---