Renesanční

Takhle umět psát!!! Nádherné...

emme, kam na ty hlody chodíš? Mácha rýmem láska X páska žádné pravidlo neporušil. Je to přece štěpný rým se souzvukem přes dvě slabiky. A ve své době nebyl ani banální. Možná ho použil už někdo před Máchou, ale já o tom nic nevím. Proflákli ho až epigoni a vydavatelé, kteří podobné rýmy nechávali vytisknout červeně. Žádné pravidlo používání banálních rýmů nezakazuje. Je to spíš bonton.

Josephino, ty toho o tobadorech asi moc nevíš.

Jak text pro italského trubadúra ;-)

Vybroušenost místních autorů, kteří kromě kritiky nenapíší kloudný smysluplný verš, začíná být pro současného P.  naprosto typická. Pánbůh s námi

Lami, tentokrát to není úplně ono. Snad poprvé, co tě sleduji. Jestli se nevyznáš v rytmech, měl bys pro to něco udělat.

Emme, díky za odpověď. Na jejím základě je možné diskutovat přece jen konkrétněji.

1. Nejen zde, ale i na jiných litwebech vznikají díla, která jsou technicky jistě velmi vybroušená. Počty slabik ve verši, počty daktylů, rýmové schema... sedí určitě mistrovsky. Jen se mi zdá,... že těm textům často chybí duše. To je ale třeba připsat na vrub básnické impotence jejich autorů a ne úsilí po dokonalosti. Lit. weby navíc nejsou vhodným prostředím pro utváření názoru na poezii. Různe směry poezie mají rozdílné duše. Některé jsou pro davy, jiné pro komorní publikum. Na webech to bude zřejmě ta nejjednoduší duše, emoční a citová. Nic proti ní, je krásná. Ale i ta se na webech podaří jen zřídka. Co tak vzít za měřítko skutečné básníky? Také poznat (ne povrchně se informovat) jiné způsoby básnění by se pro básníka hodilo (když už obdivuješ experimenty dávných let).
2. Autor se vyhnul klišovitosti dvojice použitím poněkud knižního výrazu "stůně", takže nevznikla dvojice podobná, notně obehranému "nebe x tebe x zebe" případně "tůně x vůně", tentokrát i s gramatickým rýmem.To je argument hodný představitele velmi vybrané poetiky. Já ale za ním vidím neznalost a podivné studijní podklady (jedním z nich je i internetová akademická poetika, která, jinak velmi věcná, u rýmů zapomíná, že se jedná o pouhé názvosloví, podobné názvosloví hornin,  rostlin atd., které nic nevypovídá o jejich kvalitě a použitelnosti, a obsahuje zbytečné a navíc mylné hodnocení. Gramatické rýmy používali a používají i ti největší básníci. Navíc v případě tůně x vůně jde nejen o gramatický rým (podle tebe zřejmě to nejhorší), ale současně o štěpný rým (rýmují se kmeny), tedy o to nejlepší, co preferují náročné směry zaměřené na vybranou poetiku. Může být, že jde o provařený rým. No a co?V dnešní době totálního propadu poezie je to obzvláště pikantní argument. Já občas takové rýmy používám a čekám, kdo se ozve. Mezi těmi, kteří se nechají nachytat, jsou dokonce i velmi dobří básníci. Banalita je ovšem i tvárný prvek, zcela rovnocený s ostatními.
3. Polykání koncovek a jiné nešvary při recitaci? Velmi pokleslý argument poměřující věci z hlediska diletantismu ( nebo hedonismu?)
4. Vzdávat komentů nebo se omezovat na pochvalné bys neměl. Sice to nikam nevede, lidi to nezajímá. Zlepšovat se nechce téměř nikdo. Přesto to bylo to nejlepší, co Písmáka (a dříve i Totem) charakterizovalo.

emme - musím nezaujatě konstatovat, že - tůně / stůně - opravdu není nic moc. Představa, že by to dílko měl někdo recitovat, ve mně vzbouzí vlnu děsu. Narážka na - stůně / slůně -  mi nepřipadá jako argument, ale pouhá tendenční vycpávka. V roce 1964 vyšel výbor italské renesanční lyriky pod názvem Navštívení krásy. Já to právě čtu a tak mne omluvte, že jsem se, asi trochu nepatřičně, zasnil. Vždyť to nemusíte číst.

Janina6 - rytmus; s tím ti opravdu nepomůžu, nic o něm nevím.

Norsko1 - a já myslel, že si tu můžu psát co chci a nikdo se nad tím nepozastaví. Já tobě taky nepředpisuji co a jak máš napsat. A kdybych tak psal do sta let, každému by to mělo být jedno.Ale neboj, nemám v plánu být tady tak dlouho. 

Abakus - prizabila - vida, emoce. Kdo by si to byl pomyslel. Dík.

Nějak tady nemůžu vystopovat rytmus. 

Emme, zajímavá připomínka. Máš k ní nějaký hlubší důvod?

ja už by som v tom čase hlavného hrdinu prizabila, ale inak fajn.

Spíš svědomitý úlet od tvrdé reality. To budeš psát i v osmdesáti ?

Děkuji.

Pěkný sonet, Lami!