Jak tenkrát

Hvězdy byly zlaté

této noci

jako nápisy na starých německých hrobech

já vím

pro Pražáky je tohle nesrozumitelné

ale já jsem se narodil pod sudetským nebem

tři roky před srpnem

hráli jsme si na Němce

a nikdo nechtěl být Rus

i když nás ve škole učili, že Lenin je dobrý  

našli jsme starý německý kulomet

ale rez jej již napůl snědla

a tak stříleli jsme z praku kuličkami z ložisek

trefit tě do hlavy máš mozek venku

kradli lampičky mrtvým na hřbitově

a měděné kabely, které jsme prodali do sběru   

zapalovali střelný prach vytažený z nábojů

to chytneš kulku kleštěmi jako smrt a je venku

…to se ještě daly najít v zemi věci

a podpalovali benzínovými ampulkami lampiony pionýrům

a vlajky se srpem a kladivem   

ale již rozednělo se

a slunce drží za žárovky minutu světla

občas je ticho

ale takové, jaké bývávalo

když na Opavské projely kolony ruských náklaďáků z Bruntálu

s nákladem masa v konzervách i v mundurech

a spálený kerosin byl za bezvětří ještě dlouho cítit

sladce jako poražené zvíře

či jako děvka snad   

to už není

pro takové se dnes musíš potopit až na dno jezu smrtihlav

nebo vypnout svou třetí televizi

a k tomu se neodváží každý

však když zajdeš v noci hluboko do polí

uslyšíš

že jsi  

jak tenkrát