U řeky

Orine, jasně že komentáře jsou vítány a nedovolila bych si je někomu "zakazovat". Vůbec mi nešlo o obsah komentáře, ale o formu. Poté, co si přečtu kvalitní vázané verše, mi prostě takové infantilní říkanky přijdou... znevažující. Jako pěst na oko. Když si takhle blbneme u básniček, jako jsou třeba Namiho veršované vtipy, je to něco jiného. U vážně míněné poezie mi to přijde jako výsměch. Proto ta moje reakce. 

Janina6:

Mohl. (Báseň mě zaujala)
Kde se tedy chyba stala?
Mám jen číst, mlčet a dávat tipy?
Vážně? To jsou mi ale blbé vtipy!

To se nesmím zeptat ani?
(Omlouvám se tedy, Jani)
Zajímá mě, co autor v díle cítil
Čeho se zas blbý Orin nedovtípil

I nechci umělecký dojem rušit
Že nevítán, nemohl jsem tušit
Dotaz na konec básně byl risk
(Tak já už od teď držím pysk)

Hérakleitos, ten taky nebyl měkký
"Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky"

Evženie,

díky.

Biskupe,

díky. Jsem ráda, že se líbilo.

Orin: Nemohl bys sis aspoň u některých, opravdu krásných básní strčit ty svoje plácanky za klobouk? Prosím, prosím.

Báseň hezká, melodická
(Pocitově velmi lidská)
Byla tam jeho dávná láska?
To nakonec závažná otázka

Není to na čtenáře bouda?
Na závěr ta rodná hrouda
Proč proboha u sta hromů
Nechce se už vrátit domů?

Kdo rozlousknout pomůže
A nebo už prostě nemůže?
Nemůže jim přijít na jméno?
Tu hodně zůstáva nevyřčeno

Moc se mi líbí, je krásná.

Goro,

vždycky záleží na tom, jak jsme na krásné básně naladěni. Ani Hlaváček neosloví své čtenáře vždycky, ale jen tehdy, když na něho máme náladu. Spíš záleží na člověku, než na tom, jestli svítí slunce, nebo prší. 

Dnes je den na krásné básně...

Goro,

díky. Ráda si hraju s hláskami, s obrazy a se symboly.

Pěkně, Um... kouzelné...

Knihomole,

díky. Jsem ráda, že se líbí.

kvôli takým sa tu vraciam

Janino,

odhadla jsi tu básničku velmi dobře. Pokusila jsem se o hlaváčkovskou variaci. Snažila jsem se využít jeho symbolistický "princip neurčitosti".

Jako bych slyšela své oblíbené "staré" básníky... náladou Hlaváčka, dikcí Dyka. Díky za lahodný okamžik.