Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSynem oblohy
Autor
katerina.vankova
Jsem chlapec hvězd. Ten hvězdný a jediný, ten ke komu potají v noci vzhlížíš a myslíš si jak výjmečný a jediný jsem. Jsem syn oblohy, bratr Slunce a strýc měsíce. Slyším to co jiní ne, slyším vaše nářky ,,ach matko, já chci být hvězdoz, ach otče, já chci být tím jediným.." Sami víte že jste jen jedni z biliónů, jen jedni ze spletitých nitek svého druhu, ovšem chcete se cítit výjmeční. I já jsem jen jeden z miliónu, co se ztrácí s příchodem mého bratra a zjeví jakmile zajde. Ztratím se vašemu zraku mezi ostatními, bez vašeho vědomí, se budete modlit jen k další mé sestře. Ach sladké nevědomí.
3 názory
Baví tě "mluvit" hutným, jaksi "posvátným" jazykem z pohádek a bájí. Zajímá mě, jak daleko touhle cestou dojdeš.
Jako monolog z nějaké divadelní hry. Bacha na překlepy a chyby "výjmečný" "hvězdoz".
Nevím proč jsem si vzpomněla na Galadriel a její "A já nebudu temná, ale krásná a strašlivá jako jitro a noc! Sličná jako moře a slunce a sníh na Hoře! Děsivá jako bouře a blesk! Silnější nežli základy země. Všichni mě budou milovat a zoufat!"