Na bílý klavír hraj

Na bílý klavír hraj tu melodii smutnou,

co tryská ze srdce, tanečním krokem jde.

Však hraje šťastný hráč, kde skrývá smutek kde.

Taková hudba je, zpíváš si píseň rmutnou.

Lehko je u srdce a tvůj zpěv zvony utnou.

Kostelní zazní zvon, po kraji zvoní zde

bim bam nese se vdál. A potom odejde

společně s večerem, květ, jež má barvu cudnou.

Nastává temná noc a měsíc v úplňku

svítí na krajinu jak vlnka na vlnku.

To ticho, žádný zvon, srdce ovládne tíseň.

Na bílý klavír hraj tu smutnou melodii,

otevře zázraky a kouzla v poezii.

Jak každý dobře ví, strasti rozptýlí píseň.