říjen

na svůj rodný dům taky nezapomenu... od sklepa až po půdu

ještě stojí

Kdysi nám všem v Katerajnu vykupovali domek, byla jsem holka.  Dělali tam vrty, Už v hloubce jednoho metru byla podzemní voda. Moc dobře věděli, na čem staví. Bylo nás tam s těma zahradama do tisíce lidí. Vyrostla jsem tam a doteď se mi zdává, že jsem doma. Jdu domkem do sklepa a všude je tma. Já tem domek milovala. Byl tam vyvýšenáý sklípek na brambory a babiččiny kompoty. Nahoře půda, časpisy s Beatles, německé helmy a kukly bílých motýlů, co neuměli vyletět ven. Musela jsem otevírat střešní okýnko. Když je tam babička, někdo umře. Vyhnali nás do paneláků, desetitisíce zatopených lidí. Bylo jim to jedno. moc dobře to věděli už tenkrát. 

Katerajn a Kijusek.....

:)

Ty znáš Katerajn? A Kijusek? Havrani mají kolonii v areálu blázince....

Představa mi zrychlí tep,

vzruch se tělem valí dosti,

možná jedno z oněch teb

patří i mé maličkosti! ;-)

Jako bych šla s tebou