Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sekdyž opršíme
Autor
qíčala
Den ošplích přeschlé markýzy a zatáh léto.
Uklízí.
Zas spočtem si z vad na kráse
jednu spoušť
na prst …cuká se.
Mám ráda ty dny bez masek -
tvar - že nedopne opasek,
smích na prach
v deštných kolizích,
tvou tvář
když šlapem na zmizík.
20 názorů
jo, to znám... někdy mám obavu, abych text nepřeeditovala... raději jej vyšlu do světa nedokonalý... abych ho pak za několik dní, týdnů smazala... a vrátila se k jeho editaci...
Luzz, moc díky - on ten text je celý takový rozmazaný, nebyla jsem si jím jistá, ale zároveň mě pořád vtahoval ... tak už jsem neopravovala a šup s tím na Písmák :) - toho zmizíku se nedokážu zbavit, právě kvůli tý rozostřenosti, začnou mi naskakovat obrázky ... prostě je to plný mě :D Tak dík, žes ztratila slovo, teď vím, že se to dá
pro mě poezie.
i to zatracený "šlapem na zmizík" se mi docela líbí.
No sebe taky moc neznám ;) ale myslela jsem to v rámci Písmáku... nicky se někdy mění (i když já si pořád ještě vystačím s tím jedním), ale osobnost autora a jeho "rukopis" zůstává... teda když autor chce, samozřejmě! Jinak se může taky přetvařovat a nepoznám nic, že jo. Taky tě ráda čtu a ráda sleduju i tvé komentáře, jsou chytré.
Jani, se známe :) to je to - kdo tu koho zná? Já neznám ani sebe. Nicky se tu střídají s alterama - a já jsem ta, co se snaží udržet aspoň obrázek. Ráda tě čtu
CHT, tak to doufám, že máš CHT i v občance :) ... málokdo tu je pod pravým jménem ... a já mám obrázek, no. Poslední jméno, co jsem tu dostala bylo Vyhulenej kokot ... obrázek je hezčí :)
To není anonym, my ji dobře známe ;) akorát si momentálně hraje na ducha smazaného.
Kočko, jj, rozumím - já po padesátce přešla na ochranné prostředky na kůru (bekyně, kůrovec - znáš to ... a hlavně proti okusu! :)) děkujuuu
guy, to teda! :D člověk neví, co si chránit dřív, kolikrát - jestlis uchránil zdravý rozum, vyhráls :) moc děkuju
Jani :) přemýšlela jsem, kam to po zmizíku vést dál ... třeba mi časem něco naskočí :) ale teď jsem prostě vyzmizíkovaná, ta mizící představa čehokoli mě dokonale naplňuje :) konec, listopad a zima ... moc děkuju, že jsem se s tebou mohla zamyslet
Bezva podané, kdybych se k tomu měl blíže tématicky vyjádřit, tak bych použil citaci z večerníčkových krkonošských pohádek - pořádnej šplách :-)
Nevím proč, za zmizíkem pořád čtu čárku místo tečky... nemá to ve tvé hlavě další sloku? ;)
tak dík :)
děkuju, i když vím, že tě zas smažou a zůstane tu jen to moje ničím neodůvodněné děkování :D ale co, člověk by měl občas děkovat i sám sobě. - A už maž, než tě smažou