Levice a pravice

Dávný. předvolební povzdech. Nebo, že by dněšní, povolební?

Pravou a levou ruku potřebuje každý člověk. Pokud jednu nemá, je jeho život vždy složitější.
Také společnost potřebuje levici a pravici, pro šanci na snesitelný, vyrovnaný život.

Bohužel, velká část lidí nechápe, že svobodný život, je cesta po předělu. Někde mezi tím, a oním.
Pro svůj vlastní život se potřebují pevně přichýlit, k nějakému meznímu, snadno definovatelnému, stavu. Může to někdy být silné dubisko, jindy vlajka s pruhy a hvězdami, případně se zemědělským a zámečnickým nářadím.
Někdy tak činí z vnitřní potřeby, kdy základem je vlastní životní nejistota, jindy, a obávám se, že podstatně častěji, pouze z důvodů vlastního, okamžitého prospěchu.
Pokud tak učiní celá společnost, vedená libovolnou klikou, a je jedno, jestli pod vlajkou rudou, nebo třeba pirátskou, je zle.
Jízda do zdi despocie začíná nenápadnou cenzurou. Začíná to například trestáním za neslušná slůvka a končí tvrdými postihy za nesprávné názory.

Snad se u voleb zadaří a naše cesta neskončí v pravém, nebo levém příkopu kolen cesty.
Chci totiž věřit, že i po volbách:
Bude fajn.