Kytarista

Viděla jsem předevčírem muže

jak vysvlékl se z kůže

a dal ji do futrálu od kytary

začal zpívat, že připadá si

starý

a nemá zhola nic

jen to nahý tělo a jednu z plic

To svoje tělo vysvlečený

nemá děti, ani náruč ženy

Tak hodila jsem do futrálu srdce, za který mě chyt

k tomu pár drobných, snad ať se žije líp?

Včera viděla jsem muže

vysvlečenýho z kůže

a před ním futrál od kytary

v něm moje srdce a kusy jeho kůže starý

Píseň zas stejná a v něčem nová

víc roztrhaná, rvaná znova a znova

Vzala jsem cáry a sedla na futrál

šila jsem kůži a on mi k tomu hrál

srdce pak vzal a vložil do kytary

Dnes viděla jsem muže

byl nahý, na něm nová kůže

Zpíval o tom, že ještě není starý

a žena seděla na futrálu od kytary

Zpíval, že kdysi neměl zhola nic

a teď má, co chce mít, i jenom tu jednu z plic

a sebe v svým vysvlečeným těle

Srdce mi vrátil z těch písní vřelé

bude teď zpívat i v mém

těle

Vzala jsem srdce, taky šití a šla dál

pro případ

že by zas někdo

spravit potřeboval