Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTajemství
Autor
Alenakar
Každý rok v srpnovém slunci
se z pestře natřené chatky
loupe lak.
Muchomůrky a hříbky
ve stínu skutečných smrčků
však zůstávají bez úhony
už hezkou řádku let.
Nevíme, kdo se v té chaloupce
zdařile skrývá.
Okenice nic neprozradí
ani zvědavým pavoukům.
Jeníček s Mařenkou?
Karkulka? Vlkodlak? Ježibaba?
Hřmotící duch,
nebo jen plši - squoteři a kmotra kuna?
Už od dětství
chodíme kolem tajemství
a kdysi zářivé barvy
se mění
v mechovou zeleň a v khaki šeď
a otesánek - les
si na chaloupku brousí
své dřevěné zuby.
Sežere ji i s tajemstvím.
7 názorů
Radovan Jiří Voříšek
před 18 hodinamioprava - plísně
Radovan Jiří Voříšek
před 18 hodinamiToč se čase toč
Chatu žere červotoč
Zimo jaro léto podzime
zpíváte jí písně
Chatu žerou lísně
Až údržbou ty vlivy odvěji
chatu zbaští zloději
V sousedství zahrady stojí podobná chatka. Pod hustými smrky, které stačily vyrůst mezi jabloněmi a třešněmi, není od cesty skoro vidět ani v zimě. Nikdo nikdy nezahlédl vcházet dovnitř živou duši. Ale večer, když všechno ztichne, slyšíme odspodu pravidelně rádio. Tajemný soused - tak se mu říká - vychází ven jenom v noci.
Myslel jsem si, že píšeš o něm, tak moc to bylo povědomé, díky :-)
Nebudu tajit, že ani po přečtení tohoto dílka můj kladný názor na tvou tvorbu neutrpěl úhonu. ;-)
Ta chaloupka možná ještě existuje. Dívali jsme se na ni s bratranci z okna naší chalupy v dětství dalekohledem přes celé údolí. Ale to byla ještě jen pole všude tam, kde jsou už dávno zahrady s vysokými stromy. Bývalo nám divné, že ta osamělá "perníková" chaloupka pod lesem má celé prázdniny zavřené okenice.