Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte selano pf2025
Autor
gakax 3.14
Jednou zvedneš hlavu
a podíváš se do slunce.
Přivřeš oči
snad se i usměješ.
Na okamžik uvidíš
kousek cesty.
Možná jen
pro dva další kroky.
Možná dohlédneš
až na její konec.
Na konec lana
které tě vedlo.
Na přítele zakovaného
v železném kruhu.
Kruhu bez začátku
bez konce.
Nehybného
neměnného.
V tu chvíli
budeš vědět.
Že všechno
dobře dopadne.
10/2016
6 názorů
Já možná tuším, jak to myslíš... jen ta první moje asociace je prostě okovy, věznění. Ale když se zamyslím, může to být i neochvějná jistota, závazek, pevný bod.
Celej život je rébus, gakaxi:) nerada se otáčím zády k tomu, co si úplně neosahám :)
Q, to ale není rébus k vyluštění :)
Janino, neboj. On to vydrží.
Spíš než četla, jsem ji slyšela vyprávět, tak trochu mýtické povídání
.....na konec lana, který tě vede, na přítele zakovaného v železném kruhu,...přítel život, zvyk, podívat se do slunce odvaha, prozření.....moje asiciace
Těěžký dneska, mám to trochu jako Janina ... přítel zakovaný v kruhu mě mate. Kdo ho zakul? Vnímala bych jako poctu věcem / ...mám rád věci, mlčenlivé soudruhy .../ ale zatím se nenašlo pevné místo ve vesmíru, život není pojišťovna, ledažeby On sám ... se zakul? Může být :) co já o něm vím? Zakutý tajem, pevný přítel, co táhne všechny konce lana :) Vrtá mi hlavou :) ale - tvůj verš
:)
Nevím. Celé to vyznívá optimisticky, ale "přítel zakovaný v železném kruhu" ve mně vyvolává tísnivý pocit. Nikoho v okovech.