Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKohout, osel a houba
17. 01. 2025
5
5
215
Autor
Ozzozorba
Na kraji lesa, pod vysokým dubem, seděl osel, kohout a houba.
Nebylo to obvyklé trio, ale osud je svedl dohromady.
Osel žvýkal trs trávy, kohout načechrával své peří a houba... no, houba prostě seděla.
„Řekněte, přátelé,“ začal kohout a významně naklonil hlavu, „co si myslíte o smyslu života?“
„Jíst a spát,“ zamručel osel. „A sem tam si odfrknout. To je pravé štěstí.“
„Já si myslím,“ řekl kohout vznešeně, „že smyslem života je vstávat každé ráno a budit svět svým kokrháním.
Bez mého zpěvu by bylo všechno v chaosu!“
Houba na chvíli mlčela, což dělala většinu svého života, a pak tiše promluvila:
„Já jsem tu, abych recyklovala svět. Když něco zemře, já to přeměním na nový život.
Jsem základní kámen lesa. Smrt je pro mě začátek.
Vy dva máte svoje role. Osel nosí břemena a kohout přináší zvuk. Já? Já jen čekám.
Nechci nikoho soudit, ale jednoho dne, až se unavíte, přijdu a dám vašemu příběhu nový začátek.“
5 názorů
čo dodať:
jednoho dne, až se unavíte, přijdu a dám vašemu příběhu nový začátek.“
krásny obrázok aj rozprávočka ako taká, poučila...
Houba se předem urazila, že by si snad mohli říct, že je z nich nejméně aktivní a podle vzoru nejlepší obrana je útok jim řekla, že právě ona dá jejich příběhům nový začátek.
Pěkný obrázek. :) Jak ten kohout sedí na houbě, to je přesné.
Marcela.K.
před týdnemTaková smaženice - ňam ;-)
Tohle je první próza na kterou dávám tip.
Já jsem spíš na poezii.