Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZátiší
Autor
Herpes123
Noc byla hvězdná
a ticho se procházelo mezi stromy
když ke mně místnost zavanula
vzpomínku na tvojí vůní
kterak se vytrácí z mých peřin
jako když vločky dopadají na čelo
jako pryskyřice a černý rybíz
jako trny pod kůži
jako když jsi ulehla
a lampiony rozehrály barvy duhy
a závěsy uhýbaly tvému pohledu
Možná když se budu snažit
povede se mi ještě
zavřít jí do sklenice
a s trochou skořice
si jí postavit jako zátiší
do rohu obývacího pokoje
a jen tak si občas přivonět
když přepadne mě stesk
jako jsem se o to pokoušel
od chvíle kdy jsme vedle sebe
poprvé usnuli
3 názory
Mám ráda vůni pryskyřice, vždycky si ji v lese schválně dám na dlaň a pak čichám. I černý rybíz... .o)
Souhlas s Benem... dobrá momentka...
překlepy: vzpomínku na tvojí vůní - vzpomínku na tvoji vůni, zavřít jí do sklenice - ji,
si jí postavit jako zátiší - ji.