A zas

Rhodesie

Mockrát Ti děkuju, potěšilo mě to, velmi

Mě se Tvůj styl líbí, takže i toto dílko. "Kýči z klišovitého plyše" je nej...    :)

Ale já se nevyhýbám. Jsem tu. Důvěrou už hodně šetřím, dá se říct, že jsem lakomá. Přestala jsem věřit. Kdysi mi řekla starý pán, než umřel, že básníci jsou sebestřední a každý vidí jenom sám sebe a že už nechce chodit ani na čtení. A tak jsme se neviděli naživo, ale vím, že mě měl rád a to je pro mě to nejvíc. Tady taky někoho mám, jinak už bych tu nechodila. 

Philogyny

Nějak nerozumím, CO neumím vidět, ale to je fuk. Kdysi ses mi svéřovala celkem osobně v soukromén vzkazu na Literu, až jsem se divila, že máš ke mně  -  neznámé  - takovou důvěru... a vidíš, dopracovala jsem se  k tomu, že se budeš obloukem vyhybat mým textům. 

Už tě nebudu číst. Raději. Tip umí dát každý. Taky bych mohla. S tím , že se něco vrátí. Ale to nechci. Jenže ty to neumíš vidět. škoda

Reaguju vždycky, když mi text něco nahodí. Kdyby tam nebyla ta poslední věta, nevešla bych. 

Philogyny

Není to nic nového, že se Ti moje básničky nelíbí. Každopádně děkuji za připomenutí.

P. S. Nebudeš tomu věrit, ale při posledním verši mě napadlo, že právě Ty budeš reagovat.

Jako malá holka jsem si kousala nehty. Urputně, A maminka mi jednou řekla, že jestli nepřestanu, tak mi ty moje prsty natře kuřincema. Ty jsem poctivě sbírala, pak kopřivy, voda a vyráběla hnojivo...Taky jsem se starala. Byla alergik a pořád se dusila, rozedma plic. Takže slepice a hnůj, kačeny a hnůj, králíci a hnůj. Krmení. Stříhat křídla. Bavilo mě to, nejvíc sbírat vajíčka a hledat, kde zanášejí. Bydleli jsme v kasárnách v Opavě na Jaselské. Byl to takový malý vesmír. Byly tam obrovské staré kaštany a já pak sbírala popadané do pytlů na krmení pro zvěř. Pořád mám něco po kapsách...měla jsem krásné dětství, řekla bych dneska. Ta báseň se mi nelíbí. Jenom ta poslední věta. 

Kočkodan

Ten rozesmátý smajlík patří samozřejmě Tobě... komu jinému taky, že 

:))

Díváš se zase dlouze na

ta moje slova kouzelná,

ve tváři úsměv párkrát je tu,

vidíš nás oba na parketu

v tanci až skoro hříšném.

Stane se někdy? Spíš ne... ;-)