Písmák Báseň
Horlivě sháním slovaKterá by se hodilaK škádlivému laskáníA sváděla by ke hrámS poskládanými veršiPomazlil by se s nimiMilostně v rytmu rýmuToužím po tom člověčeNechci mít v básni chybu
Císařovy nové šaty
Vínem seLecjaká pravda odkrýváZůstal jen lživý střípekV reálu bez významuAle v souvislostechDosti ostrýDíváš se Jak do kůže se zarývá Jsem stáleAle bez odvahy A ty Jak AndersenůvBlázen nahý Pro mě však navždy
Král.
Aby bylo jasno
Nabídla jsem ti postelSvými zuby jsi trhalKrajkované prádloMojeNa mně. aby bylo jasno Zřejmě jsi kousek pozřelA teď budeš mítVelmi zdobné Ráno.
Ruku v ruce
Lehkovážná Radost dne
A jeho opravdová Tíha
Přešly ruku v ruce
Zářivý most večerní
Chce
NemáJako každá druháSvoje srdce na dlaniAsi že je křehkéA že je tak malé Za něžnými ňadryAž závidí duhaSkrývá pírka havraníPro štěstí. Chce jimi Prý okouzlit krále.
Váhy
Převzácné váhyDostala jsem darem z nebesNa vážení chvil s tebouKteré nucena jsem krást Z několika vesmírných tělesVytvořila jsem závažíVtom slyšímTrochu chraplý svatý hlas NeblázniStrhneš mechaniku vahKlid BožeTo je jenom hvězdný prach Kecala jsemTy hvězdyJsou pěkně vypasené Avšak poklady méJsou jimiVyvážené.
Vyšívání
Drobnými stehyVyšívámNa nebi obláčkyNadýchané hajánkyPro andělíčky Prdelaté fakánky Roztodivné květinyZ lesních barev i z políTaké slova o lásce Nit z hedvábíV písmenech se trhalaAsi znameníŽe moje city bolí Pěkně jsem tímSvoje díloPosrala.
Maškarní
Tvář v masceDýchá pach papírmašeNamalovaný úsměv Tak si ji frajer našelTeď spolu tančíMyslí siJe blbá jen takAkorát Ale kdežeOna je blbáNa kvadrát.
Drtí
Jak bytelná bránaDen otvírá se přede mnouJsem natěšená na životNa rozmanitost bezednouNenechte umírat lidiKdyž není čas jejich smrtiMír zdá se může být hořkýTím že ego moci drtí.
Zavrním
Nechám si čechrat vlasyZavrnímKdyž hladí mi šíjiVlahý vítr z předjaříChtěla bychSe sluncem jen tak hrát siS paprskyCo se z něho lijí Lehkost duše nezmařit.
Jojo
Budu ti vonětJak kytka i pižmemMyrhou a mechemVyhřátou zemí i čerstvým vlhkemKonečně potom. do toho říznemHladit mě budešNa zadku bílém, necudně hebkém Jojo.
Pomíjivost
Svou hlavu pokládám do klína časuHýčkat se nechám kratičkou chvílíDo zbrázděné kůže vtírá mi krásuHebkou jak něžný beránek bílýVonící po větru, slunci a zemiPo čistotě vody z pramene skály Však ztěžklou mám duši pocity všemiAž jednou odpluji do strašné dáli Nechám zde lásku a všechny své chyby.
Sameček
Na klopěMého pláště z gabardénuPřistál krásný puntíkovec proužkovanýPřemýšlím Co bych ještě k jeho jménuMěla dodat Snad že to byl sameček Když se vykakal Odletěl.
Trochu
Topím se v půvabuRanního rozbřeskuV košilce z batistuŘíkám ti slovaNapsaná na listuZ větvičky břečťanuKterým tě ovíjímJak z mramoru sochu Berme však v úvahuŽe to je jenomPředstava snová Až budu mrtváS touhami přestanu Snad alespoň trochu.
Jsem
SchoulenáPod sametem tmyKřehkáJak suchá kytkaBez šťávy vášněŽe jsem jen jáA nikdy ne myS představou tebeCítím se zvláštně Když laskámStudené lůžko.
Za letu
Ty a tvá žena
Tvoříte dvojplanetu
Už jsem starou hvězdou
Moc bych chtěla stihnout
Jednou
Mráz a havrani
A trocha sněhu
Jak třpytí se v slunci
Ach krása. vnímám ji
Baba
Dostala jsem vskutku dobrý nápadDlouhý nos udělám na starou MoranuBaba až se začne o mě staratStrčím ji na krchov daleko za bránu.
Nechte ji
Nechala jsem zrak
V kráse lesů, luk, hor a moří
V plamenech, jimiž oheň hoří
Ve vznešenosti měst a obrazů
Zlatá
Někdo má jó zlatý ruceJinému žhne zlatý srdceJsme všichni zcela vedleZ těchCo maj zlato v hrdleTi, co měli zlato v huběMaj úsměv upřímný zlatýS bělostnými implantátyNěkterý princeznyMaj zlatý vlasyJsou plný krásyZnám holkyKterý jsou prostě zlatý
A já mám zlatý hovno.
Kecám
Místo huba říkal ústaProstě muž dle mého gustaLíbila jsem se se svojí prdelíSkončili jsme jak jinak než v posteliA nestyděla jsem se za svoje kejtyZa něž bych schytala na instáči hejty Vše skončilo úzusemŽe on má svůj řádVšak kámošem s bonusemByl by mým rád Jdi do háje s bonusemJemu do očí řekla jsem Teď vám tak trochu kecámBonus si ráda nechám.
Dáma sama
Anotace::
Když už máme ten suchý únor,ať to má aspoň trochu šťávu :))
Růžový korálek
Uvnitř je skrytý
Kdybych tě milovala
Kdybych tě milovalaVařila bych A dokonce i jedlaIndickou kuchyniKterá mi smrdí Ještěže tomu tak není Jdu nakoupitTak kdepak to mají KardamomŘímský kmín NezkazímKdyž přihodímKari.
Sžitá
Asi je to jenom hraNebo taky neníMezi námi dvěma Pro lásku jsem nedobráSžitá se znamenímCo naději nemá.
Než
Žlutá je žárlivostLáska je rudáBožeNež nám dáš zelenouBudu už tuhá.
Nemám čas
Deset chlupů z šedých myšíJazyk zmijíZ netopýra zubA pavučinec plyšovýA muchomůrka zelená Až se venku všechno ztišíPrudce povařPak nech táhnout Té Co celá z něho růžovíPodávej vývar bez jména. PromiňNa poezii nemám zrovna čas Vařím .
A zas
Myslím si slova kouzelnáCo sama sebe chtějí slyšet Ústa se ale vzpouzelaKýči z klišovitého plyše Zůstala aspoň parketemPro taneční pózy úsměvůZa sametovou oponouMně však vůbec není do zpěvu A zas mám okousané nehty
Čau zítra
Řekla jsem své hvězdě
Už jdi spát a zhasni
Ale kdeže
Odvětila
O žárlení
Jak kdybys cigároO mý břicho típ Nekouříš Jako kdyby teda Jemnou kůži na němPřiskřípl by zip Když. Ale nic. Láska mezi náma přecŽádná neníTak co tady blábolím O žárlení.
Tak co
Plácl mě po zadkuKousnulDo macatýho stehna Jelikož nejsem žádná běhnaDěsně jsem se pohoršila A řeklaBroukuDo mýho sladkýho sněníTi přece lautr nic není Tak co tam furtLezeš.
Vykoupaná
Svoji ošuntělou dušiS opelichanými křídlyJsem vykoupalaV myšlenkách na tebeZkrásnělaStala se z níDámaSice v letechAle udržovaná.
Stáří
Mé nepružné lalůčky ušníSténaly pod tíhouZdobných náušnicTak jsem je vyrvalaKrev ze mě crčela až k dušiZ flirtu není nic.
Slibuju
Smazala jsem svoji báseňPrej že je to strašný klišéŽe až trpěj z toho uši
Pálí toJak když rozškrábu si lišej
SlibujuLáskou nebudu už
Rušit
Ulétnu
Jsem čistou dušíLehkou jak pěnaVáhu mám mušíNechávám se lechtatSvatým Pánem BohemPak se tomu chechtámAž se vznášímNad svým hmotným tělem Občas ulétnu muPokochat se nebem.
Stará kůže
Stará kůžeMi hebkne příběhyKteré ve vráskách skrývámJen málokomu dovolímČíst je celé A ty VáclaveMůžeš jítiDo prdele.
Jiná
JinouBarvou očí Se tvůj pohled zabýváMně se do obočíVrývá Vráska mračivá Jiné Tóny smíchuTobě rozezní se v ušíchZatímco já v tichuUtěšuji Svoji duši.
Každá rada drahá
Asi Bůh mě žďuchl do rameneKdyž jsem se ocitla blízko tebeVrazila jsem rovnou do plameneVzešlého z cituKteré srdce opřádáHebkou jemnou nití Drahá je každá radaNejvzácnější příteliSvůj ohnivzdorný plášťMám už léty zpuchřelý.
Chtít můžu
Moje ústa zpustlaMluvím prostě sprostě Však k němu chci být jemnáLaskavá a něžnáJako kašmírská vlnaHladit hoSvým hlasem z hedvábíOkouzlitŽenskými půvaby A moudrostíKrálovny ze Sáby .
Že je to báječná láska
Chtěla bych tě upozornitSvazky slov Které tobě toužím šeptatDrži jenom tenounká nitTa až se přetrhneHned spustí se vodopád větA v něm se raz dva utopíš Že je to báječná láskaŽe nejvoňavější jsem květČi celičký svět Mi prostě nikdy nepovíš.
O jaru
Kočka u nohou mi vrníČást noci je časem dennímTma nechává se okrádatPaprsky se horkem vlníOtvírá se probuzenímNa zemi život Domlada Možná i já Zdálo se mi o jaru Jsem tváMilá.
Voda vystydla
Nohy když jsem měla v lavoruZačly se dít věciMysl mi utekla nahoruJak kdybych byla přiopiláNěkolika deci
Ptala se vědoucího BohaProč andělům. hleď. padá peříProč láska bere srdcím rohaProč víru vystrkuju z dveří . Voda vystydlaA Bůh mlčel.
Hoří
Cé a pak nechtěně géZmáčkla jsem namísto efZ Hoří nebylo nicSrdce plane mi vícLepší nežli poznatŽe chutná železem krev Co z rány tryská.
Leklá
Mrazí mne z pomyšleníAsi že stala se chybaTebe tu pro mě neníJiná tvoji kůži líbá Zakousnu jiStane se z ní Leklá ryba Fuj.
Tak ho tu máme
Tak ho tu mámeStařičkému rokuZlehka a něžně hladila vráskyPolíbila rukuA poděkovala muŽe s ní vydržel bdítKdyž starosti jí kradly spaníŽe se radoval a smálKdyž její očiJiskřily z lásky SlabýSehnutýPotichu zavíráZa sebou dveřeZatímco potvora drzoun Přes hory doly Dravý se ženeA vykřikujeJsem miláček davů. Jsem miláček davů. Tak ho tu máme Novoročka.
Voní
Přiložils uchoK jejímu horkému temeni Slyšel jsi dusotSvých svobodných koní Diví rozervali řemeníTeď ženou se utišit hoře Co milostně voní.
Sen
Zaťukala Noc
Za sebou táhla Sen
Jestli mi ho může svěřit
Na malou chvíli jen
Vánoční
Hedvábným šustotem peříOhlašují anděléČarokrásnou zprávuŽe rozkvete nadějeCo zrodila se plamenemVe svatoohnivém keři .
Vím
Tak konečně už to mámSvoji duši upíšu čertovi Do žhavého pekla Se mu snadDovolám Vítr tě bude zvátV místa slunnáPošeptáŽe to na měNepoví Potom i v tobě drnkne struna To pámbu jen A já vím.
Snění o hvězdách
Nechám se konejšit tmou
Teď noc bere hlavu mou
Opatrně do dlaní
A spolu sníme
Ámen
Věnuji Kolouškovi
Stářím jsem znavená
Když klekám k modlitbě
Bolí mě kolena
Ztvárnění
Pozvolna z ramen odchází tíhaKdyž pečlivě tvořené obrazyPřed očima si nechávám míhat Koláže z vystříhaných chvilKteré čistotu formy nekazíVybrané aby právě on v nich žil Ztvárňují snění mých tichých nocí
Pokrok nezastavíš
Skobičky na obrázkyJsem zatloukala kramflekySametových pantoflíčkůOzdobených heboučkým peřím Noční krém proti vráskámS koenzymem kvé desetNanášela na panty dveří Radila jsem se s kamarádkamiOhledně mužůCo všechno můžu EjhlePokrok nezastavíš Dcera vlastní vrtačkuOlejničku téžA v mobilu do deníčkuSi píše poznatky ze sezení Se svojí terapeutkou.
Podzimní
Zlatorudému listí Až se vrátí zelená Vítr je pak donese Zpátky na větve stromů A žár kůži rozpálí Já ve vlnách popluji Jako znovuzrozená S chtíčem darovat lásku
Bože Neprozraď Komu.
Rána
Přeji si zajizvitOdmala vyrytou do srdceDvojici K sobě kolmých čar Večerem procházím ulicePřijde vhod Zaplivaný bar Doufám Že na chvíli pomohouSlintavé opilé řečiAž vejde svítání oblohouVkleče je vyzvrátím v křeči Zrána Se rána otvírá
Zasraná rána.
Od tebe
Písmena slabiky
A rozvité věty
Vznikají návyky
Jak prolnou se světy
A sukénečku
Za hřbitovní zdíZas tiše voníSmuteční kvítíZakrátko budu tkátÚtkovou vzácnouZlatavou nitíSváteční prostírání Krásný klidný čas Který však nezabráníAbych se vevnitřTřásla jak osika O svoje drahé Teď právě na tvářiSlza mi osycháSafra Musím koupitMazlíka oslíkaA Lego. Lego 4+A Barbie A sukénečku Třpytivou.
Jo!
Že na tebe se těšímZas milejší jsou uliceVětvemi stromů ševelíMěkounce cosi do srdce Dlažební kostky srovnanéDo širokého úsměvuSvěte div seLehko mi jeA řekla bych Až do zpěvu.
Křehounké
V šedavých uniformách
Myšlenky pochodují
Tvrdý dril a pevný řád
Jiné však v rozličných hrách
Grafické řešení
Ve tmě na stropě
Světla z ulice
Grafické řešení
Noční rovnice
Dceři
Ve snu
Tančila svůdně a ladně
Na listech od leknínu
Starosti neměla žádné
Do ucha
Chci ať se z mých veršů slova
Lijí zas a pořád znova
Jako v řece voda nová
Co nese malé šibaly
Světy
Paprsky citů
Dotkly se z dáli
Nyní už vím že
Tvé dlaně pálí
Unikum
Jsem hodný člověk. lidumil
Umím léčit všechno možné
Například sbírám černobýl
Ten je i proti vodníkům
Já
Slepila jsem svoje střepy
Abych byla zase happy
A když rozbiju se znova
Ze mě zbyde jen kus hovna.
V kaluži
Domů jsem s nadšením donesla
Vyplavené poklady z břehů
Již tři noci čistím a leštím
Zanesenou lásku a něhu
Oblé
Tak jako figurky halmy
Pocity hlaďounké a oblé
Mně daroval asi sám bůh
Ve snech nádherně lhal mi
Znáš ji
Inspirováno jedním hezkým obrázkem.
Od počátku našeho světa
Při krystalizaci možností
Na souši v moři a ve vzduchu
I s křížem
Šťavnatost čerstvých plodů
Vůně nádherných květin
Přilákala moje sny
Do čarovné zahrady
Pravda i lež
Teď v noci již
Pěšina ztichla
Chodívám po ní
Na zralé sny
Psaní
Obdržela jsem psaní Od letošního léta Byla na něm napsaná Kvítky zdobená věta Abych netesknila Po malovaných sluncem Vodumilných stulících Vílách zkrásnělých tancem Po pokladech vonících Živou vodou z jezeraPodzim už sice straší Metá teplo větrem ven Až budu o rok starší Čaromocný slunovrat Rozpálí mě žhavým snem.
Blecha
Asi z veverky v parkuNa mně přistála blechaA rovnou do záňadří Neraduji se z dárkuCo teď mě strašně lechtáMrše se jistě daří Pak potkala jsem pánaZrovna jsem se drbalaZvedl tmavé obočí Řekl propánajánaJá už byla donahaKoukal se mi do očí Honil blechu sem a tamFurt se tomu chichotám.
Žebrák
Vysněný zámek v noci
Kdosi vystavěl v srdci
Jen toužebně nahlížím
Vždyť nemám od něho klíč
Vypadá to
Vypadá to
Že budu poněkud na plech
Kdybys něco
Miláčku
Pořád kvést
Modro v očích
Starý stonek
A tak trochu uprášená
Jak čekanka u polních cest
Vůbec nevím
Napsala jsem tyto verše:
Pokaždé jinak je den Na den a noc rozdělen Snadno lze být popleten A bdít s tmou v jejím času Užívat hvězdnou krásu Než posnídá ji ráno
. a vůbec nevím, co jsem tím chtěla říct.
Hřmí
V pokoji na koberciPoloženej menšíA na něm malinkejA na něm úplně malilinkatejA na něm mrňavoulinkejKoberečíčekA na něm hajánečekS droboulinkejma kvítkamaA peřinka proužečkovaná Připravený ložePro moji duši Už se zvedá vítrHřmí.
Černou křídou
Včera ráno jsem napsalaČernou křídou do komínaBudu jiná budu pilnáNebudu moc ani línáNezláká mě čertovina Schlíplý večer s brekem přišelZase vinnaZase vinna. Dneska ráno píšu směleČernou křídou do komína.
Pikle
Zas raráščata kula pikleNatěšená Že vyvinou se věci vznikléV opojení letní svobodyTo vám mě tak rozparádiloSkočila jsem rychle do vody
Jenže vodumilní čertíciJak pominutí zlobili dálVzali vodníkovi čepiciOn si pak se mnouNa babu hrál P. S. Vančura by zíral. hihi.
Vzkazy
Píšu vzkazy na kůru stromů
Přemýšlím Miláčku co tomu
Řekneš
Maluju písmena a znaky
V horku
Skočila jsem do vody
Zchladit si v horku hlavu
Možná věcí náhody
Když spokojeně plavu
Svítá
Procházím se po střecháchChci vidět mermomocíDoslova ztichlé městoHvězdám zblízka říct Gute NachtUprostřed temné nociSama venku. já a domyDýchající ztěžkle v spánkuS lidmi v sladkém bezvědomí DeníčkuMých snů máš snad dost Svítá Insomnie není pro radostNuž pojďme na další stránku.
Andělé
Jasné mlask je zvukem špuntuKdyž vyklouzneZe zajetí lahve whiskyV tom je právě špetka kumštu OuhaZas jsou špatněMoje misky Neřestná se řítí dolůPomozte jí. řvou anděléChrání měAbych měla méně bolu Já zliju se všakZ prdele.
Evidentně
Dát pusu nechal si od boha
Teď otvírá rozmanitý svět
Vezměte si třeba. obloha
Nakreslí namaluje složí
Oči
Že prý jsou očiOkna do duše Na fotkách mírníRýpance stáříTrocha retuše Zranění v nitruVšak zrakem prolneNakoukni dovnitř Vstupné je volné.
Jaj
Mé oči cosi upoutáUpřeně hledím do koutaVe své hrůzostrašné kráseSnad sama smrt zjevila se Ale kdežeTo nepěkná dvě smítkaHle. o kousek dál i nitka. A úklidová obseseZas nervozitouTřese se.
Navěky
Večer vždy hrůzou strnu
Neodbytnou představou
Až spatří na mé tváři
Dost viditelnou skvrnu
Fůůůj
Daleko mám k nevěřeAle dnesPlavala jsem v jezeřeA dostala jsemTuze mokrýpolibekOd vlnek a od rybekJeden byl i od sumce Spěchám Usušit se na slunce Abys nežárlil Nebo spíšAbych ti nebylaEkelhaftA TyVymydleňoučký můjNeřekls mi Běž moje miláFůůůj.
Ani se nehne
Do barevné paletyPřidala jsem díl černéTěženou až z temnotyDepresivní otázkyProč jen nejsme já a ty Chci malovat obrázkyVšak ruka se mi nehne.
Smutná
Zlákala mě něha
Slov co život mění
Satan zařval z pekla
Mého osamění
Hodiny
Doma visí čtvero hodin
Zní jak pleskot kapek krve
Když v noci tiše bosá chodím
Jejich tiky a tiky ťak
Sto tři
Má pořadové číslo
Sto tři v jeho harému
Je do něho dosti bum
Občas se s ní zatočím
Čekala bych
Chybí mi něha ve slovech
Která snad rozpadla se v prach
Nechvěji se pod dotyky
Zřejmě je omyla voda
Kubo
Čím se měříUtrpeníKteré vedeKe zbláznění Najednou ubývá ti silNechápeKdo to nezažil Jak moc ti rozumímSynuNehledej snad v nikom vinu Pláču Ale mám naději .
Šelmy
Z mých tužeb něžné šelmyZa tvými sny již letíPotvory jsou to velmiNestoudně sebestředné. to měj vždy na paměti. Než probudíš se do dneBude se ti o nich zdát.
Zob zob zob
Z tvých dlaníZrníčka citů zobuNáš čas počítám na minutyJen s tebou bych chtělaŽít život na ozdobu Zbožňuji pocitDo neskutečna zavinutý.
Tančí
Hledám melodiiUkrývá se v hlavěAsi bych ji našlaKdybych bláznem bylaNechci ovšem blouznitV srdci jen několikTónů tančí právěTeď Jsou plné a souzní.
Nech mi ji
Tvá čistá vůněZůstává u měUkrytá v bezpečí Cizí pachy a průvanJí vůbec nesvědčí Když budeš chtítVrátím ti ji klidně zpátkyJá to však mámJakože hlavuStrkala bych do oprátky Nech mi ji.
Bez vzlyků
Zelenou ratolestíV noci či ve dneJemně mě šlehneZměna Hladce a bez bolestiZřejmě bez vzlykůVzdám se zlozvykuD(T)lení v konstantě.
Pudr
Lesk v mých očíchZapudroval časDalší nános na tvářePřesto bych chtěla slyšetJeho chraplý hlas . chvilku by byl za lháře. Já tvé stáříNevidím.
Píseň o smutku
Přímo do srdce Hodil mi granátJak mám zasypatTakovou hloubku kráteru Píseň o smutku Chtěla bych zahrátNějak to nejdeAsi se na toVyseru.
Bublinky
Asi mnoho obrazůVzpomínek a touhy třebaJe schovánoVe všelijakých Černých a bílých bublinkáchVe svinutkách jemňoučkýchTuším i slova na linkáchKreslených jistotouCitlivé a pevné ruky A něžné taky.
Prosím vás
NemámPenízeRozumA časNe tolikKolik bychPotřebovalaAbych spasila svět Tak přestaňte blbnoutProsím vás
Nasakuje se krvíNa ZemiKvět.
Za andělem
Něco šustloDotkla se myšlenka myšlenkyVyšlehly malinké plaménkyDál však tichoPluly si obě jiným směremTa jedna do nudného mořeTa křehčí za andělem Lásky.
Cizí okna
Cizí okna do mých svítíKdyž hedvábnou jemnou nitíRoztrhaná slova zašívámKdyž padám divnou únavouPři stlaní slzí pod hlavou Cizí okna do mých civíZvědavostí celá žhnouAť se tedy podívají. pro jednou.
Královnou
Vládnu mocí čarovnouBudeš to právě tyAž stanu se královnouKdo přispěchá ke trůnuŘeknePanování ti moc nejdeVíš co více by ti slušelo. Z hlavy sejmeš korunu A vlípneš mi pusu na čelo.
Do notesu
Zírám do prázdných stránek notesuJe krásný. přivezený z výletuZasloužil by si napsat báseňKterá by měla švih a noblesuTřeba o tomK čemu slzy a slova poetů Když se válčí.
Já taky
Na příděl mi odsypáváHrstičku svých vzácných chvil Nezbývá než přát siAby hodně dlouho žil A já taky.
Umělec
Ukazuje mi hvězdyJak třpytí se v kalužiTo mám namísto polibků Pak sype mně na kůžiLístky umírajících květůStovky lehounkých dotyků Má totižUměleckou duši.
Náladová
Jdu naproti Dni
Rostou před očimaSiluety domůZe sna se probouzíOkna zahálčiváNastává bod zlomuZdravím barevné RánoRozhodl VesmírŽe Noc má vystaráno Protentokrát.
Vlny
Pošlu ti hravou vlnkuAby drnkla na tvojiVšak víš. tu skrytou strunkuTvá odezva pohltí mě celouJako jedna obří vlnaA nejen moje dušeBude tebou zcela plna Chystá seVlnobití.
Mé pocity při čtení příručky Jak nedělat v životě chyby
Hm hmAhaJo aháNo vida Doposud blběJsem žila Jdu se utopit.
Na jistotu
Nebudu riskovatSudý početBělostných lístkůKopretiny(Počítat předemby bylo švindlování)Našla jsem způsobZcela jiný Třpytné hvězdy Ta dalšíNa Má mě rádSe vždycky najdeUsmívám se Jdu spát Nebo rovnou Umírat.
Slova
Slova zpívanáLaděná do láskyNa srdce cílenáMalují do sněníMilostné obrázky Slova šeptanáLaděná do touhyKam jen jsou mířená Podlehneš. ~~~ Člověče nestoudný.
Nikdy prim
Nijak se netajímŽe věčněFidlám druhé housle(. i další)A nikdyNikdy primAni v hudební síni Jeho srdceKdo si myslíŽe zajisté seCítím trpceTen na omylu jest Vážně Na moji (smutnou) čest.
Odlétám
Můj hlas je víc a víc zastřenýJak plula jsem životemVzdáleně ti šeptám slova láskySmutek je v nich silně zadřenýLoučím se s tebouOdlétám do jiné dimenze. Náhle je výška letuNa bodu nulovém Zapomněla jsem ti říct Představsimiláčkuže.
Do přístavu
Kolikrát. Inu. mnohokrátJsou mé očiVětrem osušenéMohlo by se zdát Že od smutkuCo způsobily cityNetušené Kdepak slzy. To velké vlnyMáčely mi hlavuKdyž tvůj korábHrdě připlouvalKe mně Do přístavu.
Kytka, kterou mi neutrh
Před očima mám Jasný obraz jeho tvářeTo když vkládám do herbářeModrou kytkuKterou mi neutrh Ve skrytých místech svojí kůžeCítím mýdlovou vůni mužeZ rukouKterýma mě nelaskal V rytmu kroků Do mých chtivých ušíNaléhavě bušíSlova Která mi nikdy neřekl.
A přec
Tisíce třpytných nocíMiliónZrovna probuzených červánkůZlověstně tvářících se mrakůS hřměním bušícím do spánkuNespočet vlnek tokůTěžkých vln rozbouřených řekMnoho mávnutí křídelV příletu stěhovavých ptákůStohy vychrlených slovI ukrytých nevyřčených vět Tak vzdálený jsiA přec Chceš stírat mi slzyKdyž cítíš jePo mé tváři téct.
Nejmilejší bábika
Našla jsem jiSic je ušmudlanáJak děckuNejmilejší bábikaSvé oči mhouříBožímu světluTeprv přivykáJe hrdinkouPřežila bouřiStrachů Malá. malá. hladím. Má chuti Žít.
S tebou na Kampě
Motto: Museum Kampa prostě milujeteVůně předjaříMísí seS magií barev a tvarůDo rozmanitých kompozic Miluji chvějivé napětíJak uchopit představy a myšlenkyJejich podstatuRub a líc Krása vnímáníPak ryje brázdyV plastickém povrchu paměti .
To dám
Až spadnou hvězdyZ nebe na zemVyschnou korytaVšech řekZ nekonečných moříZbyde jenom sůlZ ptákůMrtvých mrazemZtrouchnivělé peří A z lidských tělPrapodivný prach Pak přestanu MiláčkuNa tebeŽárlit To dámŽádný strach.
Vzbuď
Vtiskl mi do dlaněNamísto polibkuKřehounký obrázekNašeho hříchu Říkám mu líbej měNamísto kresbičkyNeměj již otázekVzbuď mojiHolčičí pýchu.