Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHudba Ericha Zanna (revival)
Autor
hototo
V podivném snu jsem seděl v hluboké meditaci v prosklené budově.
O kus dál za rohem,
v jiné místnosti,
byl myslím ještě někdo.
Snažil jsem se zformulovat zvuk -
znělé óm nebo jinou zpěvnou mantru -
ale pořád to nebylo ono.
Nakonec se z hrdla vydral tón.
Zkusil jsem zesílit hlas,
ale vyšlo jen vyschlé chrčení.
Zapěl jsem znovu, naléhavěji,
ale melodie byla zastřená a falešná.
Nabral jsem dech a konečně
zplna hrdla zakrákoral
(pořád ponořený hluboko v prázdnotě).
Probudila mě žena:
Už je to v pořádku.
Nebylo to tak děsivé.
Ležel jsem náhle tiše a nemohl se pohnout.
Ležel jsem na zádech, ztuhlý a zdřevěnělý.
Přemítal jsem -
jak dlouho chraplavý hlas
vyzpěvoval otevřeným oknem
do ticha noční ulice?
Kolik lidí procitlo v děsu,
naslouchalo a zvažovalo,
zda nemají vyběhnout ven,
vtrhnout odemčenou brankou
přes dvorek až do ložnice?
A zůstat v hrůze hledět
(stejně jak chudák kocour,
sedící vedle na dece),
na zápas hlasu s temnotou:
Revival šílené hudby Ericha Zanna,
která drží divokými tóny na uzdě
cosi nezemského v hlubinách vesmíru
za oknem noci.
2 názory
Goro, děkuji za návštěvu i za podněty.
Byl to takový spontánní záznam překvapivě živého snu (s přesahem do reality), ale zkusil jsem ho aspoň trochu učesat a strukturovat rytmus podle toho, jak jsem si ho vybavoval a jak probíhal (a vyhodil jsem nicotu ;-)
V podstatě jsi napsal prozaický text... dost bych krátila a dala do řádku... slovo nicota je taková podivná, hojně zejm. v poezii užitá fráze, NICneříkající:-)