Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCítím, myslím, netuším
Autor
Viviana Mori
-příliš myslím, málo cítím-
aby mě nezabilo to chvění elektřiny
bojím se změny
bojím se kam až umí dotéct
rozbouřená krev a sliny
z náznaku polibků ve vzduchu
bolestivých fantomů
předstírám nezájem
polštář tisknu co nejtěsněji k uchu
měkká slova tak v sobě lépe ukotvím
nejde spát slyším nadšení
třaská jak popcorn
nechci být naivní i když si tajně v sobě leccos snoubím
nestydíš se někdy za to
že zvedls z bahna člověka
který ladil barvou k zemi ?
Teď jeho ruce nemají dost
chňapání po hvězdách
-příliš cítím, málo myslím -
špatně spím když jsem plná vaty
přeslazená slovy jak lízátko z pouti
něco tak silného
že o tom nedokážeš ani mluvit
první prosinec
kdy ti nebyla ani jednou zima
neřekli ti
že každý tvůj pohled umí hloubit důlek do fasády domu?
Že i hlas může mít barvu
a konejšit a probouzet vášeň podle počasí?
Teď už vím
že se probudím
-nerozumím-
proč ses objevil zčistajasna jako kouzelník
vytáhl ze studny pár korálků
/přistály mi na vlasech
sníh tehdy nepřišel ani nezaklepal
a hrál si se mnou na růžovou, červenou a smích
mělo by být
zakázané čarovat s vesmírem něčího světa
přebarvit černou siluetu na dívku ošlehanou větrem
s tvářemi naducanými od pití jablečné šťávy
jednou se zablesknout
poslat dopis předjaří a namalovat stáří
oslnit
říct - máš tu vše, ber, na
a pak už nikdy nepřijít
-
proč mi nikdo neřekl
že největší ze světel
nese pořád na zádech tma ?
4 názory
Zajíc Březňák
před 7 dnySilné a brilantní, jak bývá u tebe zvykem. Mnoho krásných zákoutí. Asi by mě nikdy nenapadlo použít v básni prosté slůvko: "na".
špatně spím, když jsem plná vaty přeslazená jako lízátko z pouti
Tyto dvě věty mě vážně dostávají. Brilantní metafora.
Celé je to moc hezké. Plné něžné i bouřlivé introspekce. Ženy zasažené city, kterým se brání. Díky, jen tak dál.