Bitva srdcí

BITVA SRDCÍ

Louka se zelená modrým rounem
a jaro ze všech sil se nesnaží odejít
plémě uvadá pod zvadlým stínem
kterého světlo se snaží obejít

Kopce se chlubí díky stromům
jež hýří všemi barvami
sklízejíc lidský obdiv
s pyšností odplouvajíc spolu
s řekami

Vánek se opírá do mého obočí
osvěžujíc mou hořící bolest
ale smutek i tak mi nekončí
v pohoří klidu svou horu chci nalézt

Zemětřesení prohloubilo propast
a z mostu zbylo jen zábradlí
jen jeho se držet však nestačí
při takové dálce by mi ruce upadli

Pošťák ti nosí dopisy
a na odpovědi je předplatné
jehož cenu nikdo nezná

k nám přijde s bílou pozvánkou . . !

u brány se sčítají podpisy
kluků, co chtějí srdce tvé
v první řadě stojím já
jistý si svou místenkou

Sál je přeplněný prázdnými místy
a mé ruce jsou připoutány k sedadlu
kolem je pár klučičích očí
se svou žárlivostí nenávisti propadnu

Dnes vydraží se čas který ti osud přidělí
a vyhraje ho ten pro kterého budeš hlasovat
není tu obhajoby ani žalobce
na válku s láskou se bát přijeli
raději s dívkami šli se milovat

Jednání s bolestí se odročuje
bude jí věnováno příští stání
ti, co jsou viní svědomí hned popravuje
proti rozsudku není odvolání

Měříme hloubky propastí
a pevnosti mostů, i když
hodnocení je spíš subjektivní
když lže některý z hostů

pravda a láska jdou si po krku
a tvé oči jsou jim rozhodčí
ukonči trápení ne nebe se podívej
své štěstí už neskrývej
dnes náš rozchod má výročí

Podej ruku, řekni pár slov
rozděl srdce s duší na půl
věř že druzí ti odpustí
rozhodni se pevně
a rozdej nám karty
ten kdo sejme srdcové eso
tvé dlaně ze sevření nepustí

jen ty Jani můžeš rozhodnout
po které cestě kdo má jít
někdo půjde pěšky, jiný s Tebou bude plout
do světa jež neumí každý postavit

smiř se s pláčem toho, co opustíš
ať už ničí srdce nestudí
nechceš nikoho bodat do hrudi
přesto svou láskou nechtě ublížíš

odjíždíš do veliké dálky
a moje silné objetí ti prozradí
že nechci tě teď opustit
to je konec té pohádky
v které já umírám
abys šťastná mohla být. . .

---