Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sebasen sebekritiky
12. 03. 2000
2
0
704
Autor
KuojiVare
Samota je vsude a presto se vsichni tvari stastne
Samota je vsude a presto slysis zpev samota je vsude a presto ve tme myslis na milovani
Samota je vsude a presto se veri na lasku
Samota je vsude kam se podivas
Lide jsou uprimni herci
Poslouchej chci rict nenavidim lidi
Nenavidim lidi v prevleku dobraka
Nesnesu pomysleni na predstirani v soucitu
A pretvarku a usmevy pomoc a verse o radosti
Basnik zemrel
Jak muzes mluvit o lasce kdyz vsichni mysli jen na sebe
Ve vzduchu to musis citit
Podivne vune potu nenavisti
Kam jdes bez potlesku
Radeji se ztrat
Kazdy den sepis spatnosti kteres ucinil
ELI ELI LAMA SABACHTAMI*
*Boze muj, Boze muj, proc jsi mne opustil
Ne, tohle neberu.. nemá smysl zoufat nad tím, že na světě není láska a že každej myslí jenom na sebe.. protože tak to není.. v lidských srdcích JE Láska.. a pokud máme zachránit tuhle nemocnou planetu, tak je nutný tu Lásku probouzet a probudit a žít v ní, protože jiná cesta není...
Súhlasím so všetkým, čo tu bolo nápísané. Boh, nech už je to náboženský, alebo osobný (napríklad láska či iná viera v dobro) človeka jednoducho neopustí. Človek ho môže opustiť, ale naopak nie..
svet je takový jaký je a my jsme takoví jací jsme, těžko změníme svět, tak abychom se toho dožili, můžeme ale změnit sebe a rozdávat po kouskách dobro kolem sebe, třeba nás na této planetě jednou bude víc, kdoví...