Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pro mne

23. 07. 2002

1144

Autor

Ludvoděj

Jsi mazlivý hlas violy,

jsi bolest co už nebolí.

Jsi průzor oknem někam výše,

jsi rána pod pás mojí pýše.

Jsi nebeským polštářem z baldachýnu,

jsi stínem mých Don Quijotských mlýnů.

Jsi náhlou bouří v parném létě,

jsi náruč, která k sobě zve tě.

Jsi raní kávou

i raní nevolností.

Jsi hostem

i tím kdo hostí.

Jsi soudcem, odsouzeným i katem,

jsi počátkem, koncem i každým zvratem.

Radost

13. 11. 2002

Dát tip

no vidíš. tady se to povedlo. Rytmika a rým skvěle unáší a ačkoli jsou tyhle litanie už tolikrát ohrané, tolikrát přepsané, opsané, imitované, dovedené k dokonalosti a znovu psané, přesto působí *!