Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřídavné spalování
29. 07. 2002
2
0
1741
Autor
ShadowDancer
Polil jsem se a neřekl bych že nerad
Pak škrtl zápalkou a ze světa vypad
Nemám snad radosti dost? Že bych jen snil?
Byl jsem snad špinav, že ředidlem minulost smyl?
Necítím nic, jen přívaly bouře
Když maso hoří a zapáchá kouřem
Když mozek je zavalen bolestí
Ironie zřejmě bude mou poslední neřestí
Pomoc? Kdo by jí čekal?
Nechci jen žít
Nechci otevírat oči pro našedlý zákal
Zabijte srdce, jež nechávám bít
Tak bože jen si mne vem!
Zabij to monstrum co ničí tvou zem!
Temnota – infikovala mne
Slunce – škaredě zebe
Hniloba – osudný pach
Duše – Z nebe má strach
tak z celyho tvyho spalovani se mi libi jen ten vers Necitim nic, jen privaly boure / kdyz maso hori a zapacha kourem.
Jinak teda nic moc hosku..
Litochowitz
29. 07. 2002
Ty verše jsou tak trochu násilné, ale líbí se mi obsah, protože z toho vyzařuje spíš autorův pocit, než jen touha něco napsat...To oceňuji nejvíc, takže tip *