Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Noc kdy napad sníh

03. 08. 2002
1
0
986
Autor
sleeper

Dnes jsem si uklízela v šuplíku a našla jsem tohle. Je to asi to nejupřímnější, co jsem kdy napsala.

Nebrečím, nemůžu brečet. Nic necítím, nemám už žádný pocity. Jsem asi z kamene. Studená, bezcitná. Teď už je to dobrý, necítím nic.

Spím, ale mám otevřený oči. Jsem vzhůru, ale nemyslím. Nechápu, nedovedu vysvětlit. Ale co? Co se stalo? Asi nic. Proč se trápit, vždyť je to jedno. Proto se netrápím. Vždyť se mi dneska splnily hned dvě přání! Dal mi pusu a napad sníh. Tak to je asi všechno, co jsem od života chtěla.

Tak a teď už můžu brečet, jen do toho! Slzy padaj na papír. Ne, nepadaj, nespadnou. Ne, pro něj nespadne ani jedna, on si to nezaslouží!

S odstupem času- on byl asi ten jediný, který si to zasloužil, ale na to už je pozdě! Tak PROMIŇ!!!


gd
05. 08. 2002
Dát tip
Sníh... V srpnu tak cizí... Je to zajímavý, když někdo s odstupem vytáhne do horkýho léta zimní vzpomínku... Tip.

sleeper
04. 08. 2002
Dát tip
Možná je to osud všech holek. Nebo jsem sama, kdo si nejdřív pošlape štěstí a pak by ho chtěl zvednout ze země? Ale ono bývá občas tak trošku... deformované???

tassa
03. 08. 2002
Dát tip
Co asi přibude s dalším odstupem času? Jako bych vytahla ze šuplíku něco, co jsem si zapsala kdysi sama:-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru