Síň slávy

 

Síň slávy lidstva

prozářená sluncem jak horské pláně

rozlehlá jak modré nebe

všude obrazy a sochy

portréty velkých a slavných

produkty vědy a techniky

na vše jsme pyšní

a před tím se skláníme

Ale teď je síň prázdná

zase jí vykradli

vše co v ní zůstalo, nestojí za řeč

jedna jediná bota – levá

nechal jí tu hlídač

kterému překážela v těsné rakvi

do pravé dali jeho hlavu

moc z ní nezbylo

dva zuby a trochu ztvrdlého bláta (asi z mozku)

možná jednou poznají jak žil

 

Dnes jsme muzeum zaplnili po svém

a Síň slávy konečně vypadá pravdivě

nechybí už ani trocha odpadků

a pár mrtvol na hromadě-

má, tvoje, jeho…

ale koneckonců to je jedno

zdechlin je vždycky dost

to celé ve vlhku a dusnu

ať to pěkně mokvá a kvasí

Síň slávy lidstva

černá jak márnice

a těsná jak peklo

a plná šílených ďáblů

těm je tu dobře

ale nám? Nám na blití

---