Kontemplace

líbí se mi to přirovnání*

No kdo by to tak psal??? Jasně, že já.... a o tom estetismu mě tam poučoval nějaký neznámý bezprdelní fašista......

Mea: nejsi v tom sám :o)) ale co moc se mi to líbilo*

Díky za kritiku !!!! Ta krev může být to co je ,,naše´´, ale les je všechno okolo. To co třeba není úpně v pořádku, ale přesto se o to nikdo nezajímá.... Když mi třeba zemře příbuzný, jsem z toho hrozně oddělanej, ale když zemře někdo cizí, tak si jenom řekneš: ,, No co tak umřel.´´ Myslím si, že každého jedince se týká vše co se děje na jakémkoliv místě vesmíru a vše po objektivní stránce hodně důležitý...já zase kecám.....

Bezvadně zpracované zamyšlení...děkuji Můj upřímný t*

avi:o)

Nechápu poslední verš. Mohl by být metaforou umělce a díla, ale to se sem nehodí a stejně by to nebylo vyvozeno. Jinak bych řekl, že lesem nepohrdáme. Jen na sebe nemůžeme vzít jeho utrpení, a tak se stáváme cyničtí. A cynismus a pohrdání vyvstávají podle mě z téměř opačných pocitů.

Já sem blbej, ale muj kapesní slovník cizích slov taky, tak v tom aspoň nejsem sám a oba by nás zajímalo, co to je desonance, tuším, ale to mi nestačí :o)) Za báseň a myšlenku hlavně TIP!

Budu svině a neprozadím víc než že je to citát od Beethovena a použil ho V. Holan ve svém lyrickém deníku z let 1948-1953 nazvaném BOLEST....