Oheň

      ,,Půjdu se projít" pronesla rozpačitě a po rezavých schůdcích vystoupala k oknům jeho očí. Svlékla si šaty, protože v šatech se špatně plave a skočila, po hlavě. Už v první chvíli lapala po dechu. S nedočkavou radostí objala břeh jeho tváří a když se loučila nechala na střeše za silnicí závoj.

      ,,Půjdu se projít" pronesla ke hvězdám a po rezavých schůdcích vystoupala na vratké trámy hořícího kostela. Svlékla si šaty, protože plameny hřejí vlídněji než slunce.

      ,,Ano, půjdu se projít" pronesla k oltáři a roztáhla křídla pod víčky.

,,Vždycky jsem chtěla na chvíli ke hvězdám"...