Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKřídla nebo sen, Plamen
02. 09. 2002
9
0
893
Autor
Leontýna
Ach, chci být krásná krásou, co hladí jen,
co bolí , těší, svádí, nezměrnou krásou
co prosvětlí tvůj den.
Chci být tak krásná, abys navždy zapomněl,
co světská krása je a co je jenom sen.
Však krása duše ta zůstává vzadu,
jen tiše vyčkává, až ty ji zažehneš
a vzdáš mi svůj hold pro její slávu.
Vyznání mé marně toužící duše.
Můj milý, pro tento čas a v tuto chvíli
jsem myslí tvou co láskou šílí a touhou
velkou se zalyká.
A přesto mé srdce zavzlyká,
neboť ten čas se s věčností jen míjí
a věčnost času uniká.
Plamen
Když spálíš mně svým žárem, shořím docela,
však jako bájný Fénix vstane z popela,
tak já se zrodím z tvojí věčné touhy.
A věř, i když ten život není dlouhý,
nenechá tělo zestárnout, ale na duši
mi vrásky udělá, zůstanou někde v hloubi.
Ta duše je ale bez jména a věř,
že každá vráska je písmenem,
co psát dovede jen láska.
Píseň pro tvé srdce
Jak věřit mám tvé lásce,
když ty sám před ní utíkáš?
Vím, je lepší tuožit sladce,
než když jako žhavou lávu u sebe ji máš.
Ta touha tvá tě pálí,
však nezažehne nic,
však láva ta tě ztaví
a z touhy nezbude už nic.
Proto nevěř té vášni, co tvoje tělo zžírá,
věř jen svému srdci, co píseň lásky zpívá.
Však krása duše ta zůstává vzadu,
jen tiše vyčkává, až ty ji zažehneš -
krásu duše nemusí nikdo zažehávat, tu v sobě máš, a vychází na povrch, pravda, jen pro některé lidi. Dávám ti tip.