Zakřičím to až tam

Zakřičím to

až tam k tobě

do těch tvých pustin

dospělých, ospale mžikajících

zrovna jako ty.

Ty nic nevíš.

Nevíš?

Mám jednu starou lampu

tady u nás je podzim

lampa vzdychá

že je zase starší

a já jí nevěřím.

Tam u vás to znám

ze zoufalých nocí

kdy se člověk bál

že ještě není dospělý

jako všechno okolo.

Tak jako ty.

Učím se zívat

a pak se omluvit.

Zakřičím to

že kvůli tobě snad

zapomenu na podzim

a na lampu

a na svůj nedospělý strach.

Stávám se dospělou.

Slyšíš mě?

Mám to zakřičet?