Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePláč
05. 09. 2002
3
0
1097
Autor
Sagi
Pláč
Kapky kloužou po listech dějin
jedna přes druhou zima je jim
spojují se v řetěz beztvarý
smývají lidské nezdary
nechme je téci v proudech očí
na jeden život to docela stačí
propláčem tisíc a jednu noc
lítost a beznaděj pozbude moc.
Dovoluji si souhlasit s Cirilou a malinko ji doplnit.
První sloka jest vskutku velmi dobrá, ale v druhé ne jenomže Ti trochu kostrbatí rým, ale má i jiný nádech.
Rozuměj tomu si tak, že má jiné poetično. Jinou hloubku a procítěnost.
Také to maličko svádí k tomu, aby se řeklo, že jest prostě v jistém chvatu decentně odbitá. Takové jen tak, už už aby byla na světě.
Ale samozřejmě jsem u Tebe neseděl aneznám Tvé myšlenky a pocity. Jen vyjadřuji, co cítím já.
PS: Nepřiznává se to lehce, ale někdy mne to svádí právě k tomuto. Pak jest si ovšem třeba uvědomit, že by výsledný efekt díky pár minutám, či hodinám ztratil svůj půvab na celou lidskou věčnost.
PPS: a protože jsi tu nový a ta prvnáí sloka jest opravdu dobrá, tak ten druhý Tip máš ode mne
Ať se Ti tu líbí.
S úctou,
Funda
Dík Cirillo, jseš moje první kritička - takže to beru vážně i když slintáš.
hmmm...
První sloka je opravdu dobrá,
ale v druhý rým noc - moc je trošku profláklej.
Jako celek to působí smutně, křehce...
Pláč očišťuje.
Taky občas pláču.
Pláčeš, pláče, pláčem....
*
(hele, moje kritiky neber prosím vážně, já jen tak slintám)