Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdyž slunce zapadá za obzor a přichází nekonečná noc
11. 09. 2002
3
0
1171
Autor
Fabio
chrlím za sebe další
báseň.
Včera v tuhle dobu
jsem
brečel.
Pro tebe.
Zradilo mě mé
slunce a já
to těžce nesu.
Není to poprvé a
mám strach, že ani
naposledy.
Bageta na stole a
kolem drobky. I na
podlaze.
Neuklízim.
Smyjou to
slzy. Peklo nebo nebe?
Nemám na výběr.
Beru všechno
za život strávený
s tebou. Podepiš a
žij! Podepíšu, ale
nemám co!!! A ty
pomalu zapadáš za
obzor a
nade mnou
je jen černé
nebe. Peklo.
Beze hvězd. Ta poslední
vyhasla - můj život.
zatím to nejlepší co jsem od tebe četl.....smutný ale aspoň stravitelný....podle mě vulgarita do poezie nepatří(viz předcházející díla)
teda...chceš pusu, básníku?:-) abys nebyl smutnej...Zní to vopravdicky. T
Zajímavě pojato. (ty rými tam chybí záměrně?)
Mimochodem, neber to jako že se vtírám, ale byl založen klub Jihočeských Písmáků. Více v klubech. :o)
Litochowitz
11. 09. 2002
Proč typická, pokaždé jedinečná. Protože procítěná. Koneckonců, všechno už tady jednou bylo - i taková filosofie může být. Takže ať hodí kamenem... , já hážu tipem.