Lístek od Postaka

Kde jsou časy kdy se s lítsky,

posílala přáníčka,

do Olbrachtic malé vísky,

psala mi je Mánička.

Každý den pak k schránce chvátám,

otvírám jí, zase nic,

i když po nich marně pátrám,

těšiti se budu víc.

Mánička mi srdce dala,

věrně jí ja miluju,

dopis mi však nenapsala,

a toho velmi lituju.

Avšak hlavu neskláním,

tu náhle vidím kohos jítí,

rychle k němu uháním,

snad on bude ten lístek míti.

Přes pařezy přes louky,

běžím rychle k postavě,

ruce s máslem  od mouky,

rychle se k němu dostavě.

Pane pošťák žádný lístek ?

podívám se kdo Vám píše,

pouze lístek na něm Kvítek,

láska z něho dýše.

To je ten lísteček,

lístek od mé Máničky,

bez háčků a bez teček,

opět s dvěma přáníčky.