Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Samota

13. 09. 2002

1308

Autor

smudlinka

Obklopená lidmy a přesto sama,

smutek v duši a v srdci prázdno.

Proč ne smích a radost?

Proč ne štěstí?

To není pro mě,

smutek můj osud,

samota je mi společnicí na věky.

Slunce zhaslo a jiné nevyjde,

zítra bude temno, jako dny předtím i potom.

Nákresy postav na zdi zmizeli,

už není nic

jen tma a hrozivé ticho.

Je konec dětským snům,

teď už jen skutečnost, svět takový jaký je.

na tohle sem zapoměla, tak to vemu z jedný vody na čisto. omlouvám se. steve.. snaha byla, výsledek posud sám notreal.. budu ráda krel.. realita je fujky, vyhýbám se jí kde můžu i nemůžu, ale šeredně na to doplácím navždy tvůj.. dospěla? já? tolik mi zase není, hodlám dítětem zůstat co nejdýl to pude. světelých bodů je moc málo a ne vždycky se najde nějaký který tě udrží nad vodou, když je nejhůř. simíí definice mě napadá ale není to otázka pro mě takže nic