Smutná a zamilovaná, zamilovaná a smutná

Na začátku ti chci pogratulovat, moc pěkné. Nemluvím o slovech, která jsi poskládal do formy básně, ale o pocitech. Ty jsou vážně mrcha a sám bych lépe nevyjádřil, co cítíš. Sám jsem ale tímhle prošel a je to fakt nesnesitelné, než vše přebolí. Ten pocit prázdna tu je totiž pěkně dlouho. Nevíš, co to udělá s člověkem, který už je napůl blázen? Tak to bych ti mohl poněkud vyprávět. Nejdřív nechápeš, pak tě to rozhodí a pak? Pak si jen sedneš a tak měsíc to rozcházíš. S nikým nemluvíš, nic tě nezajímá. Pak to vystřídá hyperaktivita, protože to je jedinný prostředek, jak zapomenout. Nebo si najít jinou. Každopádně mě rozchod přinesl i spoustu dobrého, dívám se ale na to po půlroční odluce. Paintball, Horolezectví, skoky z mostu na laně... Je toho moc. Ono mi to otevřelo novéokruhy zájmů. Jedinné, co snad můžu říct je, že až se zvedneš po tom měsíci z rohu místnosti, začni ukrutně rychle něco dělat. Jinak shniješ.

Že byl láska byla jen chemická reakce? Možná - přesto však řítím se do akce! Ehmm.. ;-))

Merle: Az budes nestastne zamilovany, pochopis. Clovek se z toho musi zblaznit. Co to udela s nekym, kdo uz polovicni blazen je nevim.

Merle: Byl jsi nekdy zamilovany ? To je sice silny pocit, ale vedle toho spousta malych, tekavych a nestalych. (impulsivnich)

Kombajn to byl, a znám všechny tyhle pocity, jenom mě nikdy nenapadlo je dát všechny do jedný básničky... aspoň u mě jsou to postupný pocity, nemívám je v jeden den.

ach jo, zatracena smutna laska moc hezky

No, obsah je podivnej, chvíli rezignace, chvíli, prosby, pak zase "naměseneohlížej"... docela dobrá směska.

Až budeš zase někdy přemýšlet o tom, proč píšeš básně... tak věř tomu, že proto, že máš srdce básníka. Hm a určitě taky proto, že ti to náramně jde, a trápíš tím nás amatéry:-))))

Asi to prožíváme podobně :o)