Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJako kroky osudu
09. 10. 2002
2
0
554
Autor
niky
Jako kroky Osudu
šourá se po půdě muž
bez možnosti
Je zadržen
ve spirále Beznaděje
Není úniku
Na krku provaz
Ze světa, který znal
zbylo jen málo
Jako patník
Pomočený psem
Jako duha
Bez barev
Jako svůj vlastní stín
Ale kde je světlo?
Jako hodina před rozedněním
Když se zastaví čas
A není v co doufat
Mám v ruce cigáro
Dívám se do vody…
Vždyť půda je Svět
A duše je výkřik bez obsahu
S tím lasem úplně souhlasím... kovboji v prérii lovící divoké mustangy opravdu nemají s houpaním se na provazu věčnosti nic společného :-( Takže to opravím podle rady... Ale to šourání si nechám. Nějak se mi zdá symbolický a nakonec, když říkáš, že je legrační, tak to celý hned na začátku alespoň trochu zlehčí... a pak i takový věšení je veselejší :-).
A díky za to, že nic neříkáš, když říkáš:)
:o) okí..:o) je to fajn, že to zlehčí a pak Tě to praští :o)
se odšourám....
líbilo, vlastně nejvíc poslední dva řádky...slovo šourá mi v tom přijde strašně legrační :o))) alaso mi zas navozuje nějakou farmu nebo co :o) provaz nebo něco bych tam dala....ale líbilo, nic neříkám, vlastně říkám, ale to neva,