Vražda sama sebe

Maretta: Ha,měla si pravdu ;) Ale pěkně tě setřela,no i když ne jako setřela,ale prostě pěkně si,i když třeby neprávem,otevřela hubu ;))

Ve slově třeba,no prostě tam ma byt "A" ;))

Milá Eliz, zkusil jsem toho dost, abych si mohl dovolit o tom psát. Nikdy nepíši o něčem, čemu nerozumím, nebo o tom nic nevím. Kdybys četla pozorně předešlou diskuzi tak to víš. Vždycky jdu do všeho po hlavě a naplno, vždycky chci pocítit vše na vlastní kůži. Příště než někomu napíšeš nějakou kritiku, važ slova.

... ...... ......... !!! asi všechno není jenom o tom, co zkusíš a co ne... někdy se mi stalo, že jsem někomu udělala nějakou škaredou věc a pak se mi to vrátilo... nejradši bych to nezažila, ale bylo to poučné, je pravda, že jsem pak pochopila moooc věcí... ale .... vsadím se s tebou, že tomu nerozumíš až tak moc, jak si myslíš (to totiž nedokáže nikdo, to je potvrzený...:)) Eliz: trochu přeháníš ne? nebo si myslíš, že toho víš o životě víc než ostatní? no... je to tvoje věc. ale prosím, zamysli se nad tím, jak reaguješ, jsi až příliš negativní a to je u lidí docela blbé...

Hele Dane už nás ale fakt sereš!!!! Víš o životě hovno! Zkusil ses někdy zabít?Válel ses někdy zfetovanej na chodníku,spal si vůbec někdy s kořeněm? Nebo co s kořeněm? Aspoň s holkou? Hele drž hubu dokud to nezkusíš!!!

K prvnímu odstavci nemám co dodat, tohle beru, s tím souhlasím. A co uděláš abys anorektičku pochopila a byla jí blíž? Ono to promlouvání do duše jaksi nepomáhá, jestli sis už všimla, ono tě to spíš vzdaluje. Neříkám že se jí musíš stát, jen se ji musíš přiblížit natolik, abys chápala proč to dělá, a teprve z tohoto pochopení ji můžeš doopravdy pomoci. A ano, nese to s sebou riziko, to riziko je cena, kterou musíš zaplatit aby tvá pomoc byla opravdu pomocí. A zase záleží jestli se na problém díváš z pohledu potřebného, nebo toho který pomoc poskytne. A nikdy nemůžeš s ničím počítat. Jestli mi ten či onen pomůže, záleží na něm, ale tím že to prožil, se zvyšuje pravděpodobnost pochopení. Rovný rovného si hledá, a tuhle pravdu využíváš i ty. Pokud budu očekávát pomoc a příjdeš za mnou, je volba čistě na mě. Zvážím jestli pomůžeš, jestli to neublíží snad ještě víc a pak se rozhodnu. Dovedu si představit kdy podle hesla kdo vybírá, přebere, tě přijmu, ale i případy kdy tě s díky odmítnu, protože nehledě na to jak moc bys mi dokázala pomoct v tom konkrétním problému, věděla bys o mne příliš a nevědomky tak ubližovala ještě víc, protože nepochopení ubližuje dvakrát. A beru tím na sebe riziko, že se už nikdo jinej neobjeví a pomoc nepřijde a odmítl jsem tak svou šanci, jenž mi byla poskytnuta. A tohle ještě neznamená heslo, neprožils-nepochopíš. A co se pýchy týče, necítím se pyšný. Možná příliš sebevědomý, žel to jsem dostal do vínku právě darem, stejně jako život a stejně jako právo nakládat s ním jak chci já, protože jsem svobodný a vždycky, vždycky mám možnost volby.

a just odpovím...pomoc potřebuju tak často jako kdokoliv jinej. Možná se o ni neprosím...možná prostě beru tu jaká přijde. Prostě nehledám někoho o kom jsem přesvědčená, že mi dokáže pomoct, prostě beru co dostanu.Často se mi tak dostane pomoci od někoho od koho bych to nečekala a zjistím, že to udělal mnohem, mnohem líp než by, kdy mohl někdo o kom jsem si to myslela. Příručky pro život neexistují...snad jen život s nadhledem. (Teď mám zase já takovou malou otázečku: Musím se stát anorektičkou, abych byla schopna pochopit anorektičku a pomoct jí?) Myslím si, že pomoc si nemůžeš vynutit, ani si nemůžeš být jist jestli příjde, když o ni požádáš(od lidí, nebo prostě ve formě jakou očekáváš), je to svým způsobem otázkou náhody, zda je ten někdo zrovna schopen něco udělat, říct ty správný slova, nebo třeba jen mlčet. Když dopředu počítáš s tím, že ti ten a ten pomůže, protože si to přeci taky prožil...může ti to ještě víc ublížit. Vyloučit dopředu všechny "slušný s příručkama pro život" je podle mě hloupost. Nikdy to nemůžeš vědět. (Otázka č.2.: Když za tebou přijdu, ve chvíli, kdy budeš potřebovat pomoc, ale budeš ji očekávat od někoho jinýho-zkušenýho, pošleš mě pryč, nebo mi řekneš, že bych tě nepochopila a pravděpodobně odsoudila?) Pokud to dobře chápu řídíš se heslem Neprožils-Nepochopíš, promiň nevím jestli sis přečetl celou moji předchozí kritiku, ale nepřijde ti to trochu přehnaně sebevědomý? Pravda, tobě asi ne, anžto jsi třetí nejdokonalejší osoba ve vesmíru, hned po Bohu a Buddhovi...ale to už bych opakovala ty samý argumenty, jak říkáš...ale byla bych ráda, kdybyses dokázal zbavit aspoň kousíčku své pýchy...je opravdu na co být pyšný? Kolik z toho jsou tvoje zásluhy a kolik Boží dar? Možná jen kousek pokory, skromnosti a vděčnosti. Tomu se musíme učit všichni...i já:)))) Ewyčka

jen tak dál:) a houšť:)

O.K. *;o)

S tím prostě nesouhlasím. Nikdy na tom nejsi tak špatně, abys neměla možnost výběru. Připouštím, že někdo zvenčí může mít překvapivě dobré závěry, přesto se nemůže vyrovnat člověku se zkušeností, protože ten to má z "života", ne jen z "příruček pro život". Zakončil bych to slovy, že každý máme na věc jiný názor a pokračovat v tomto dialogu by bylo jen opakovat jinými slovy stejné argumenty. Přesto si dovolím ještě jednu rejpavou poznámku, kolikrát v životě jsi potřebovala pomoc od druhých? A jak Ti bylo, když jsi za nimi šla a prosila je o ni? Nemusíš odpovídat jen se nad tím zamysli...

Já si myslím, že pokud jsi na tom opravdu špatně tak je ti to jedno, kdo ti pomůže, když je to upřímný a nezištný. Ale pokud si ještě chceš vybírat kdo že ti to vlastně má pomoct...tak promiň, ale to na tom asi opravdu nejsi tak špatně. Nemůžeš říct že ti nedokáže pomoct, kdyžs to ani nezkusil. Třeba ti rozumí mnohem líp než si myslíš....nebo taky ne, ale tuší jak z dané situace. Ano je to o tom umět přijmout pomoc...To jenom ty ve své vlastní pýše si myslíš že všem a všemu rozumíš, protože jsi vším prošel, ale na dno tvé duše nikdo nedohlédne. Protože my slušní jsme si to nezkusili...nevíme o čem je řeč, jsi pro nás tajemnější než sfinga a pyramidy...a třeba právě my s jiným pohledem na věc víme víc než si myslíš, nebo než si chceš připustit :)))Ewyčka P.S. A neber to moc osobně

Obávám se, že jste mě mnozí nepochopili. Tohle dílo neřeší nic co by se dělo teď, je spíš jen takovým ohlédnutím do minulosti. Pro méně chápavé, ne nepomýšlím na sebevraždu, neřeším žádnou životní krizi, ani nepotřebuju pomoct jak jste mnozí špatně usoudili a psali mi do pošty. Erendis, k té pomoci obecně, máš pravdu, jde o to, že ani nebudu chtít pomoc těch slušných, protože mi nerozumí. Problém musíme posunout do roviny ne nabízené pomoci, ale schopnosti nabízenou pomoc přijmout. A určitě ji nebudu chtít přijmout od někoho, kdo mi připadá pro daný problém nepříjemný, nepřijatelný. Vždycky bude v očích těch "co se topí" výš ten, kdo něčím takovým prošel a bude mnohem snadnější přijmout pomoc od něho, než od člověka, který sice nabízí to samé možná ještě víc, ale nemá s tím zkušenost. A nesouhlasím, obě strany se sice musí snažit, ale nejde nebrat ohled na to, kdo mi to tu vlastně pomáhá. Co se chtění týče, nejhorší je se dokopat k rozhodnutí, že něco vlastně s tím chci dělat. Pak už to jde relativně snadno.

Ježiši -------

Wow!!!

...každej potřebuje pomoct...já vím já vím, ty to všechno zvládneš sám. Nemyslím si, že musíš všechno zažít, abys tomu porozumněl a dokázal pomoci. Nevím jestli je rozumné klesnout na dno a zůstat tam taky. Prostě si myslím, že názor "těch slušných", názor zvenčí, názor snad i o trochu víc objektivní může mnohdy pomoct mnohem víc. Spíš si myslím, že problém je v tom, že nás "slušné", kteří se na to dívají, jak říkáš přes brýle nechcete poslouchat. Radši se budete dál topit a čekat na někoho, kdo vás vytlačí ven místo toho, abyste natáhli ruku a nechali se vytáhnout. Pomoc podle mě znamená, že se obě strany musí snažit...a neměly by brát ohled na to, kdo jim pomáhá...jestli je černej, bílej, fialovej, slušnej, narkoman, ateista, komunista...nemusíš s ním přeci souhlasit, nemusíš ho ani začít chápat, nemusíš ho začít mít rád...stačí jen si nechat pomoct. Nebojím se namočit, ale nebudu se vrhat po hlavě do něčeho, když existuje jiná možnost...ano, mám strach, abych tam nezůstala taky. Někde, kde nechci být...

nooo....četli sme to se Staroushem a....dobrej návod na sebevraždu:) Ale mě jakotvorovi kterej smrt"obdivuje"se to moc líbilo takže...*

No přemýšlím nad tím,co jsi psal a můžu jen říct žes mi vehnal slzy do očí.Nevím co v tobě vše je,jen chci,abych to jednou,aspoň malý kousek,poznala.Takže nezbývá než říct,že je to moc pěkný a mrzí mě že ti v čemkoliv na dálku nemůžu pomoct,i když víš že bych chtěla.

hmmm...

Sebevražda je samosebou skvělé řešení ! Kdykoli mě potká něco zlého, či problém, jehož řešení neznám, jde se na věc. Nejsem bezohledný, takže své okolí vždycky předem informuji. Ono určitě není nic příjemného narazit poránu v kuchyni na můj neživý trup! V případě použití plynu dokonce hrozí nebezpečí exploze - a ta je v rozporu s naším domovním řádem. Ke skoku z oken si zásadně vybírám místo dopadu bez zeleně - ale tak, abych neohrozil kolemjdoucí. Předem většinou na vlastní útraty zavolám policii a pohřební službu s dotazem, zda momentálně nejsou příliš zaneprázdněni. Příbuzní se na moji sebevraždu zpravidla těší. Většinou jim něco odkáži ve své poslední vůli. Nechci je zklamat a tak většinou sebevraždu konám jenom v případech, kdy jsem zrovna při penězích. Moji necitelní synovci si dokonce z mých sebevražd udělali druhé vánoce - a pokud se dlouho žádná tragédie nekoná, bývají zklamaní a vyčítavě po mě pokukují. Mám je rád - vyčítám si, že je trápím - ale nevím, jak tenhle problém vyřešit.- Asi spáchám sebevraždu ...

...............* !

Nejsou zadne otevrene dvere! Tak si to radsi este rozmysli

...a chtěl sis opravdu nechat pomoct...?

K sebevraždě: je tam propletená proto, že se vždy nabízí jako to nejjednoduší řešení. Jde mi o to, že život je dar a je jen na nás, dovedeme-li jej správně využít. Pokud ne, je to náš problém, ale nijak jsme se neochudili o to co má prijít potom. Darem je přítomnost a tu buď využijeme nebo ne. A pokud z ní odejdeme dřív, stejně nás čeká jakkoliv nezměněné další. Tohle dílko berte jen jako chlupatou kouli z níž tu a tam něco vykukuje, proto né vše je nějak společné se mnou. Stanislav_Vašina: Ta próza je tam úmyslně. Nešlo mi jen o vyřvání citů na papír, to jsem udělal již mockrát soukromě, protože to stejně patří jen autorovi a jsou to věci, kterými se dá jen těžko prezentovat. Tohle měla být tečka pro okolí, která dlouho dozrávala. Co se popisu chrámu týče (zdůrazňuji že mluvím o chrámu nikoli o kostelu, protože je mezi tím rozdíl ač se to nezdá) je také záměrný. Já miluji gotiku jako takovou, její čisté jednoduché linie, vysoké stropy, klenby,... Prostě jsem se snažil podtrhnout nádheru interiéru. Bříza: Mě přijde jako nejlepší sebevražda jít spát a ráno se probudit mrtvej.) johanes: Ale jsou. A budou otevřené kdykloliv si budu přát. A nemusím kvůli jejich otevření nikam odcházet. Erendis: Mluvím zde o okolí, které v tom takříkajíc jede se mnou. Jsou mi nanic Ti "hodní a slušní" protože nechapou niz z toho co se zrovna děje a dívají se na vše brýlemi, přes které všemu rozumí, protože oni tohle, ač to naprosto chápou, nepotřebujou. Pokud chceš pomoct, musíš se potopit až na dno a tlačit topícího zespoda, ne jen čeřit hladinu rukou a mávat na něj.