Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seShakespearova pravda
17. 10. 2002
4
0
742
Autor
Giovanna
.. napsáno 6.4.1999...bývala to láska...
Mé pocity jsou smíšené,
a nevím jak se chovat mám,
a nevím,co mi říci chceš,
a tak se radši schovávám.
Však dál už takhle nemohu,
už nemohu se schovávat,
zvláště,když zjistit chtěla bych,
zda budeš chtít mě milovat.
Vždyť já Tě tolik miluju
a vím,že už sám Shakespeare psal,
že láska je tím dítětem,
které musí růst stále dál. (*)
Já nyní Tebe miluju,
tak,jak se slovy nedá říct,
však pocit mám já takový,
že miluji Tě stále víc!
(*...láska je dítě,jež musí růst stále dál=poslední verš Shakespearova 115.sonetu,v překladu od Vančury)
Vlastina1971
17. 10. 2004
Velice krásné a procítěné. Ten styl je mi blízký. Verše podobného stylu jsem psával své bývalé. Vždy se jí moc líbily a krásně se červenala. Nicméně to všechno vzal čas. Ty mé verše tehdy šli ze srdce plného lásky, teď je v mém srdci hlavně bolest a tak bude zřejmě dlouho trvat než zas najdu někoho, kdo by za takové verše stál. No ale to jsem se trochu nechal unést.
Každopádně se mi moc líbí a dávám TIP.
Navždy_Tvůj
20. 10. 2002
Díky za kladné ohlasy i za rozbor básně,Popelucho...jsem za něj ráda a pro příště se poučím,díky*G*
První sloka je velmi pěkná, ve druhé je trochu moc slovesných časů a způsobů (zjistit chtěla bych x budeš chtít milovat), třetí je moc pěkná (poučná, něžná a hezky plynoucí), čtvrtá je zase slabší, hlavně kvůli divnému slovosledu (já vím, ono se to má rýmovat). Myslím, že by krásně stačily jen první a třetí...