Osud básníka

Osud básníka

Plout po verších na kraj světa,

  až tam, kde končí lidské zoufalství

    a začíná zoufalství nadlidské

Najít v každém zločinci

   jádro světce a truchlit

     i za jeho osud

Převzít v houfu  šťastných odpovědnost

   a obětovat bohu slzu,

      když to nikdo jiný neudělá

Vidět atleta o padesát let později

  a stařenu o šedesát let dříve

     a předstírat smíření

Zamilovávat se do soch a obrazů

  tak jako Pygmalion, avšak

    nemít soucit u Afrodíty

 Tušit v bažině pevnou  zem

    a padat závratí ve sklepě,

      i když tam není víno

Přátelit se nejvíce s lidmi,

  kteří jsou hodně daleko,

    nebo už, či ještě nežijí

Proklínat nánosy špíny

  usedlé na svých nejbližších

    a na sobě..

To všechno a mnohem více,

  žít, nestěžovat si a snažit se

     nepsat podobné básně !