Písmák Klub Tygrů A Kočkovitých Šelem
Nový Klub : giving wild tigers a future
Plavba k měsíci
Byl jsem nachlazený rybář
pod žlutým měsícem
uprostřed modré vody
jsem promlouval svým rozbitým hlasem
Můj dnešní sen
první záblesk je řeka, která vypadá docela sjízdně, trojmístná loď a moji dva kamarádi, nasedáme do lodi, já jsem vpředu, oni dva vzadu, pádlo mám já a spokojeně pádluju, jsem rád že mi to tak jde - první převrácení lodi, v pohodě najdeme pádlo, obrátíme loď do původní polohy a jedeme dál - moje jediná ztráta z této první kolize - sklouzl mi z krku modrý šátek - pokračujeme, před námi se objevuje les, řeka protéká lesem, všude takový ty typický pohádkovo-horrorový stromy, co se zohýbají a různě naklání, větve mi málem vyškrábou oči - začíná se měnit i voda, nejdřív je hnědá, potom se zbarvuje do červena, vypadá jako krev, jako hektolitry krve z tisíc let mrtvýho dinosaura, převracíme se podruhé, chceme vyplavat, ale nad námi se mezitím utvořil strop, vypadá jako blána od bubnu, nepropustný strop a my se topíme - před sebou vidím obrovskej ciferník, ale bez ručiček, jenom se na něm objevují čísla - 10. 9. 8. 7.
Noční trojfragment
po cigaretě roztočená hlava
a vykloněn zokna jako ve snu
mezi hvězdami proklouzává vrtulník
mars se hýbe a stává se
O cigaretách, borůvkách a jedné lásce
vždycky když otevřu okno
abych to zase udělal
a dvojnásobně urychlil čas
vzpomenu si na ten hrozný sen
POEZIE
že prý se neumím bavit o ničem jiném než o poezii
ale poezie je život a svět
poezie je způsob vidění světa
mám rozbitou poezii
Podzemní vetřelec toužící po domově
Šel jsem přes náměstíasi v devět hodin takže už se trošku smrákalo abyl jsem bez botzato jsem sebou tahal knihu od Gregory Corsave které jsou básně doprovázené jeho vlastními ilustracemi( to jsem mimojiné taky chtěl dělat, jenže neumím kreslit )a zřejmě jsem rozrušil dva chlapce ve značkovým oblečenímprotože je napadlo že když nemám botytak u sebe budu mít pervitinpožádali mě o něja já jsem se buddhovsky usmál.
V jednu hodinu v noci jsem otevřel okno ve svém pokojiprotože rodiče už spali tak jsem si pustilRadiohead ( ani jsem se nad tím nezamyslelpouštím si je automaticky )zrovna jsem dočetl Dharmoví tulákya asi půlhodiny jsem seděl na posteliosvětlován jenom měsícemPotom jsem vstal a vytáhl si z batohu cigaretya vyklonil jsem se z oknaaby ten kouř nefoukal do pokoje( stejně to bylo cítit všude )a ten kouř zakryl měsíc s pomocí mrakůbyl to krásnej úkaz symbiózyto jak si dovedou mraky a cigarety pomáhatdokouřil jsem a usnul. A pak jsem se vzbudil a napsal sido sešitu tohle. A potom mě napadlo že by to mohla být báseň.
Pomerančový spánek
Propuštěn omamnou stránku mojí klidné dušejsem stanul na vrcholku tyrkysové horys pocitem právě narozeného dítětekteré hledá útěchu v teplém těletebe - opatruj mneběhem své meditacePomalu jsem vtěsnalhlavupod modrý polštář který voní nedělía usnul jsem obklíčen knihamina způsob žádostivě hladovýchusměvavých krátkovlasýchhnědookých dětílíbali mne na víčka a moje očizměnily barvuhnědé jako nesmrtelná čokoládanatáhl jsem ze spánku rukuabych na nočním stolku nahmatalokousanou červenou tužkua napsal tuhle báseň.
Ty & Brautigan
Vždyť se vlastně nic neděje
stačí když si na čtrnáct dní
ztmavím mozek
nebo si přes oči přehodím černý šátek
Who is Romeo?
vypadalo to tam strašně smutně
vstup do jeskyně kde se ukrývali
byl zarostlý nějakým druhem zelené rostliny
která vypadala jako zmutovaný
Communism
<center>
<img src=http://www. matomatic. com/jpg/plastiky_loutky/16. jpg>
Tenhle obrázek je strašný omyl
jen ve mně zůstala ta vůně nočních stromů
rostoucích směrem ke slunci jenž drží klíč
k otevření očí a rozšíření mysli pomáhající
jako strážce tam u severní brány
AMERIKA
Pojďme si sednout na chodník a sepnout rucedo žebráckého gestavždyť Amerika zemřela a zbyly jenpostapokalyptické ruinyvznášející se ve třetině výšky mrakodrapujenž je s pýchou ukazovánv depresivní televizní showve dvě hodiny ráno když u televize umírácelý statečný národa mlátí hlavou do zdi jako jeden muž
Lincoln v divadle a ( vítězná euforie )Kennedy ve voze a ( spousty plánů a ztělesnění NADĚJE )Lennon rozdávající podpisy a ( Jméno. Mark )Bob Dylan s Ginsbergem meditují u Kerouacova hrobuaCorso vidí smrt průhledně nehybnou
VIETNAM a IRÁK a Morrison jenž prohlédl a usnul na pouštiNAGASAKI HIROSHIMAIn God we trustand power we have
( 1492 rozprášení Ráje indiánské rezervace Grand canyon 11. září a pláč pláč pláč )
ACID RAIN
Tmavá afghánská noc se skrývá pod kamenem
a je nekonečný den.
Jako Jáchym Topol
sina podzim koupímmanchestrové sako
Plachetnice
Modrá noc Písek ti protéká dlaněmi Bruslíme na ledě Pokrytém listy Rozbíjejí zrcadla a Náhle jsou sami Kolem nás Lucerny na stromech Tvůj písek ve vlasech
***
Tak tahle básnička je stará asi rok a půl a pocházi z dob kdy se můj první vztah tak krásně rozvíjel. Bylo to pěkný. dnes se rozvíjí ještě víc.
A taky svítilo slunce a měl jsem sebou svýho skvělýho kamaráda a kytaru a cigarety.
Surnamentalismus
Tam kde končím a ty začínášje červený písek a bránavedoucí do bělostných jeskynízapomnění a vracení se zpětPřístav fosforeskujeTam kde je celá země fialováje Rozbíječ zrcadel---má průhledné očiamluví pomalu.
Thistle
Místa kde jsme se narodili
zarůstají trávou
a z hladiny vystupuje přelud
jenž byl zplozen u řeky
Rostlina
Znavlhlé země stoupá jako pára
vůně šeříků a zvuk bzučících vos
kdyby byl větší vítr
noviny by se přilepily na mokré
I Might Be Wrong
Kdyby ke mně někdo takhle po ránu přistoupil shořící cigaretou a súsměvem těžko odmítnu
vždyť já mám taky rád pohádky mýty a legendy řecko a babylónii fašistický německo a fašistickej egypt
několikrát jsem se o tom ve škole učil
když jsem měl krátký vlasy poprvé všesté třídě když jsem byl zakřiknutej když se ve mně všechno klubalo
Paranoid
Tak ty jsi holka omdlela vtramvaji.
já zase doma každému co jeho
kdož jsi bez viny a tak dál
leckdo chodí po městě bos a ti ostatní
Orange
Sestřeluju slunce a jsem takový
jaký jsem nikdy předtím nebyl dávám
vám všem knáhlednutí
duši která se na sklonku dne
Marooned
Já jsem oranžový vír a ztrácím se vtobě
země byla modrá jako pomeranč
železné ozdůbky na krku
byla jsi maličká náhoda
Mločí dítě
Spousta opilých andělů a mloci visící do ulice
skvrny jako po bílé nemoci jen kdyby nebyli žluté
jako polní květiny pod irskou oblohou
úkryt
Stromboli
Vyřež si flétnu Kolem lítaj bílý můry Třeba ti taky jedna přistane na dlani Rozmáčkni ji, jestli chceš Je jich tady ještě dost Její vlasy voní voní jako šedesátý léta Usměješ se když tě chytne za ruku . Možná se ti rozváže tkanička Co když ti přistane kapka deště na vlasech . A bude stékat jako „letící hvězdný prach“ Usmívej se na kolemjdoucí Třeba ti nezlomí ruku Mraky zastiňují Kolik kroků je třeba ke štěstí . Musíš se k tomu větru postavit čelem A nechat si zaslepit oči Jasně Stromboli
Sylfaen II
Drahý bratříčku
opři si dlaně
zmožené kopáním stříbra
o moje horké čelo
Básnička pro Michaelku
I.
stejná budova, veliká vnašich malých očích
na které přistávají rackové
na zastávce od moře
The child is grown
I.
Vytahuju rtuť teploměru
platinovým drátkem knebesům
zavíracím špendlíkem
Summer
( žlutodoufající lampička
v baččině pokoji
kde jsem za hořících
letních měsíců
Diskuze klubu: Jezdci na hadu
Ride the snakeRide the snake
To the lakeTo the lake
The ancient lake, baby
The snake is longSeven miles
Nadpozemský klub
Ride the snake Ride the snake
To the lake To the lake
The ancient lake, baby
The snake is long Seven miles
Čajová panenka
Čajová panenka
Část první ( ráno )
Pověz mi čajová panenko
na co myslí majitelka indického
Ancient Creature I
AKT I
( Vpozadí scény stojí vyřazený bitevní vrtulník a starý strom pocákaný blíže neurčenou tekutinou. Mezi stromem a vrtulníkem je natažená prádelní šňůra, na které visí tři asi půlmetrové figurky fašistů snožem voblasti srdce. Vchází MONOLOGISTA )
MONOLOGISTA : Ach drahý Sylfaene, bratře, proč tu nejsi se mnou abys okusil, co to znamená, střetnout se tváří vtvář, jako Herodes sJežíšem, střetnout se takhle tváří vtvář sbitevním vrtulníkem .
( Vchází SKEPTIK, stypickým gestem, které vypadá asi takhle : natáhneme pravou ruku a prsty roztáhneme od sebe.
Bílý Slon
. a tak jako bude energie
pořád dokola probíhat úzkými cestami
rostlinného těla ( okvětními lístky )
a tak jako se budou netopýři
Slunečné zápisky I
Je to docela svíravej pocit, prostě tak stát a držet ji za ruku a myslet na někoho úplně jinýho a na něco úplně jinýho a představovat si ji, jak zrovna teď leží na svojí posteli a myslí si jak jsem strašně věrnej a hodnej a já tady přitom tahám po venku úplně jinou holku, kouříme spolu cigára a líbáme se na krk.
Přizpůsobovat se. Kdyby najednou všichni na světě začali plivat na Beatles, začal bych taky. Kdyby moji kamarádi začali chodit každej večer do hospody, chodil bych snima.
Apel
Jezerní národe
podhoubí v knihovně
diamantový králi
soupeřící jazykolame
Hydrydy
Iontové hydrydy
kdy se moře nafouklo
sáhlo si na slunce
zabilo miliony
Asia
Jen mě dál zkoušej
procházím barokní zdí
do herbáře
všem lesním dětem
Jeseníky
I.
Orel z Jeseníku
vylévá kelímky
léčivejch substancí
Útržky z čajovny U Mloka II
“Ty eukalyptky mizí rychleji než sprintující kobliha”
“Podívej se na mou sprintující koblihu”
“Takhle nevypadá sprintující kobliha. Ty neznáš pohádka O Koblížkovi . On se tam KUTÁLEL, víš . ”
“ Ta kobliha není placatá, ona je zdeformovaná rychlostí”
Útržky z čajovny U Mloka I
"Ty vypadáš jak Ježíš Kristus”
“Ježíš Kristus se ještě nenarodil a nebyl ukřižovanej. Až se narodí, tak ho my, Keltové, přijmeme jako první”
“Je teď někdo šťastnější než my . ”
“Ty vole on si hraje sjojem . ”
Grafičko japonských draků
Pojď se mnou do výtvarné galerie
grafičko japonských draků
kteří na svých olivových hřbetech
táhnou všechny kříže světa.
Sylfaen
budeme šroubovat žárovky
do našich společných stropů
vzakouřené šedé místnosti
kterou jsem si vždycky představoval
Manipulování
Vykládám si zenový
principy ( po svým )
graficky ztvárňuju
nálady rozvrstvených filmařů
Vy jste oba blázni
Odpoutávám se
tolikrát denně
na hřbetě vodní příšery
brázdíme Žlutý moře
Sunshine underground
Prázdnoty
píšou manifesty proti ekologickým aktivistům
kteří používají neoriginální tvůrčí postupy
a mají zastaralý dalekohledy
Dream On
Jen spi dál
dovezu ti ze své pouti
thajskou tužku sletokruhy
moje bubnující prsty
Sandra kreslí do sněhu
Dneska se nebudu schovávat
ani pozorovat měsíční krátery
rozostřeným pohledem
tohle je totiž tvůrčí krize a
One
Nad oranžovými městy se procházíš
bezdůvodně okouzlujícně & skromně
sbíráš jako jahody
dobrý známky zmatematiky
Mitóza
Jako největší spisovatel jsem
namířil lampu do stropu otevřel okno &
křik spousty lidí a světla všech domů
se venku točí jako na kolotoči
Beatnici - nový klub !
Všichni beatnici a ostatní živly a tak dál jenom takový menší upozornění že takovej klub existuje. a nerad bych v něm byl sám, jako se to stalo hodně zakladatelům, že jo :)
Ancient
I.
Když jsem to měl za sebou
konverzaci a společenský oběd
nejhlubší hrůzu rodinného života
Sun child and fish
Modrá rybka v moři které je taky modré
taky modré
slunce na nebi pod mraky poslouchá svoje děti
slunce na nebi pod mraky poslouchá svoje děti
Mantra
Nemám žádný zážitky pořád stejně
každej den hodinotvorná letargie
chtěl bych jako každej úsek měsíce
vyjít ráno scigaretou vruce zdomu
Staring At The Sun
Tloukl jsem si cestu pruhy světla
které házely bodové reflektory u Trojice
s modrým batohem a v něm
básně od Rimbauda se stovkou v kapse
Nirvana I & II
Nirvana I
Mám ztěžklý prsty
jako bych na nich měl
pověšený měďený závaží a je mi horko
Bezejmenná kapka proplouvající mezi ostatními kapkami s nejroztodivnějšími jmény a Slunce nesmí chybět
Havraník
letí tmou
chřestí korálky
na zápěstí
Výsměch
Dneska na papír načmárám pár hieroglyfů
( protože jsem zEgypta )
Protože se cítím jako kdybych se měl
zůčastnit dražby autobusu č. 775
Říjnový nákup rybek
Docela mě bavilo
sedět pod sochou barevně rozzářenou
mozaikovitě onemocňovat procházející
ztracené akvarijní rybky
Poetická zastávka na nekonečném závodě temným městem IV
Slzy už uschly
a vlak odjel
na cestu zpátky nemám ani cigaretu
byl jsem na pokraji všeho
Nemocnice
Miluju nemocnice
vlající pláště doktorů pobíhajících po
pečlivě vydezinfikovaných chodbách
obrovsky bílých budov
Před školou je socha Masaryka a Honzy Opletala
Dneska ráno mi zase byla zima
a na zastávce byla zase ta odporná holka
a vautobuse bylo
( pro změnu )
Školní ráno nepovedeného studenta
Už se těším
Až zase vpondělí ráno
Budu prokřehle sedět na zastávce
vnovým černým svetru dlouhý vlasy děravej batoh
Časopis
Chtěl jsem kdysi vydávat
časopis jménem
Uschlej motýl
Ale bohužel
Fotky
Je to divnost
Že si na to vůbec nevzpomínám
na ty láhve nevím co vnich bylo
Snápisem nečitelným
Konec nepěknostem aneb Mařenčina pohádka
Zhulený sluníčko a odrazy na Petrově a na Špilberku
jsou docela dobrá věc když má člověk pocit
že se mu radostí rozpukne srdce na 83
docela maličkejch kousků
Poetická zastávka na nekonečném závodě temným městem III
Nádraží
a vlaky plné duchů
a stínů
vonící koleje a zvonící tramvaje
Já jsem na tom nádraží seděla půl hodiny a plakala jsem
Ten konec se nějak nepovedl
Ne že bych to čekal jinak
VBrně se mi nelíbí
Ani trošku
Rozvod
MÁMA
( mínusy ) - hysterická
- zastaralý přístup kvýchově
- neumí mluvit potichu
Poetická zastávka na nekonečném závodě temným městem II
Nechala jsi za sebou
Rozestlanou postel a básničku
O autobusech
Když natáhneš ruce
Aktuální pocity
Jako Henry Chinaski
Se budu potloukat světem
I když na to
Nemám buňky
Poetická zastávka na nekonečném závodě temným městem I
Skaliska omývána od zeleného moře
Žlutohnědý písek a létající ryby
Kolem slunce plavou kapky
Průzračné a stříbrné dýchej
Úvod do rozervané duše
U trosek města
Leží tam někdo .
Drát od telefonu
Se utopil vmoři