Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMalé cirkusové blues do oušek ochránců zvířat
05. 04. 2000
2
0
1461
Autor
McCoal
Tak tu máme zase cirkus. A ne jen tak ledajaký. Dokonce je to cirkus Humberto.
My, obyčejní smrtelníci máme, díky spisovatelům typu Eduarda Basse, o životě v manéži poměrně přesnou představu. Je však zajímavé, že všechna tato díla monitorují život u cirkusu jaksi zevnitř, z pohledu samotných cirkusáků. Nikoho zatím ještě nenapadlo, podívat se na tuto problematiku ze strany návštěvníků, a zejména pak rodičů dětí do deseti let.
Podle mě je to téma mnohem víc strhující než ztroskotání Titaniku a dobrodružství Poseidonu dohromady. Největší problém, když už se před dětmi nepodařilo utajit že cirkus přijede, je přesvědčit je, že když z dvanácti představení uvidí jen čtyři, nijak negativně to neovlivní jejich další vývoj. Po několika dnech slibů, prošení, přemlouvání, poroučení a zakazování to nešťastný rodič usmlouvá na šest představení, oběd u McDonalda a lego.
Děti na oplátku slíbí, že se v cirkuse budou chovat slušně, nebudou nadávat klaunovi a nepolezou do klece k tygrům.
Samozřejmě, že rodiče s dětmi nejsou jediní, kdo v této před cirkusové době vyvíjí horečnou činnost. Na pilno mají také ochránci zvířat, kteří musí rozvěsit alespoň třista protestních letáků, jinak nesmějí domů. Možná se najde i ochránce lvů, který se začne pídit po tom, zda si krotitel, dříve než strčil hlavu lvovi do tlamy, nejprve tu hlavu pečlivě umyl a jakým šamponem.
Zkrátka každý příjezd cirkusu do města je citelným zásahem do života jeho obyvatel. Pak ale nutně musí nastat doba, kdy je šapito nenávratně rozebráno a po cirkusu zůstanou jen vzpomínky dětí. Ty však brzy vyblednou, ochránci zvířat se přesunou na Velkou Pardubickou a protestní letáky smyje déšť.
Život se vrátí do vyjetých kolejí a vydrží mu to až do té doby, než se na náměstí opět objeví maringotka s nápisem Cirkus. Snad se potom neobjeví nikdo, kdo na ni zaklepe a řekne: "Jsem ochránce ochránců zvířat. Seberte se jeďte pryč. Ochránce zvířat by mohla ranit mrtvice." To pak bude teprve cirkus.
To se mi fakt líbí:))) napsaný je to normálně...to nehodnotim ani kladně ani záporně...ale hlavně to je strašně dobrej nápad:) musim dát tip.) i když už to je starší dílo:)
:-)))
Ja cirkus zrovna nemusim... ale kazdy dela co umi, ne, treba nekomu lezou na nervy sekretarky...
no, napsaný je to vtipně, zvlášť ten závěr, to musím uznat, ale souhlasit s tebou nemohu
proč?
zkus se na cirkus podívat očima zvířat, jistě, jsou horší osudy, než se dostat do cirkusu, jenže to přece neznamená, že budu skákat do stropu radostí a libovat si, jaké mají zvířata štěstí
nemáme žádné právo zavírat je do klecí a předvádět zábavě chtivému publiku.
Ani pro ty děti to není nejlepší, jakou představu o světě si asi odnesou?
víc už psát nebudu, zrovna přijel další cirkus, tak jdu rozvěšovat letáky
Hm, obdivuju fejetonisty, mě ze všeho vyjde úvaha :-)))) Ftipně výstiženě napsané! Jsem ráda, že existují cirkusy, jsou vzácné, a jsou děti, které lva nebo medvěda uvidí opravdu jenom v cirkuse. Myslím, že cirkusáci jsou lidi, kteří si za svůj životní styl a um zaslouží obdiv a né problémy. Dík za zamyšlení!
Zase trefa do černýho. Myslim, že fejetony umíš psát.Já to taky zkoušela a nevim.
:o)))Azi nenapadá tě že to jak žijeme je často podobné životu zvířátek v cirkuse? Naučíme se spoustu věcí (zcela nesmyslných a nepotřebných) a pak je jako cvičené opičky provádíme pro potěchu svých blízkých a svojí vlastní - vždy´t někam patříme! Máme svůj Řád! huráááá... - Jenže když se zvířeti otevře klec většinou uteče - my? si tu klec za sebou zavíráme sami:-( každej večer zamknu abych neutekla...pak kolem půlnoci stejně uteču...jenže se zase kolem čtvrtý vrátím:-( ach jo...
Ta povídka mě pobavila a ínspirovala - už vím kudy se budou ubírat mé zvířatkomilné snahy - díky McCoale za udání směru:o)))
Nemas zac Mab,
Ale s Tebou Azi nesouhlasim, nemyslim se, ze dostat se do cirkusu je to nejhorsi, co muze zvire potkat. Rekl bych ze nektery lidi jsou na tom i hur. Treba rano cestou do prace. Precti si muj dalsi fejeton a uvidis. :-))
Ne, tohle neberu.. Je špatný, když umíme našim dětem dělat radost už jenom pohledem na zvířata, který sou nucený žít v cirkusu..