CHÁPEŠ, MALIČKÁ?

Za poslední branou

všichni jednou stanou.

Tak už neplač, prostě to tak chodí.

Nové děti ze tmy zrodí

matka Země se vší slávou

a hvězdičku plápolavou

každé získá darem.

Stanou se tak nerozlučným párem

na desítky let.

Nesmíš nikdy otálet,

je to všechno jenom chvíle,

než tvé vlásky budou bílé

a budeš chtít věčně spát.

Není ale důvod lkát,

budeme tam všichni spolu,

svítit tvojim dětem dolů,

když budou mít stesk …

…

… Vidíš tam ten jasný lesk? …

…

… to nám svítí máma … asi …

… Proč? Vždyť neměla bílé vlasy? …

…

… Broučku můj, to netuším …