Osamělá

 

Osamělá

 

Obchází tu sama

Kolem rozsvícenejch bloků

Tiše a bez povšimnutí

Žádný slzy

Žádnej vztek

Jen čistá samota

Nikdo z těch kolemspěchajících

Ani Anča ve výloze

Nejsou teď stejnej živočišnej druh

Nejsou jí ani trochu příbuzný

 

Vždycky si myslívala

Že aspoň trochu je ve všech ten stejnej kousek

Kousek Boha, přírody,civilizace a všehomožnýho

Ale teď nemůže najít

Ani si vzpomenout

Na nejmenší hloupost

 

Ani na tu největší

 

Ztrácí se tu Sama (v) sobě

Na místech kde je poprvé i posté

Mezi lidmi, ulicemi, popelnicemi

a myšlenkami…

---