Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJednou
Autor
ShadowDancer
Vzpomínky mizí, jak desítky snů
Paměť je cizí, šedne bolest prožitých dnů
Nerozeznávám přání a nutnost
Nechápu jak mohu žít, tu boží zrůdnost
Je tu klid a slunečný mír
Však nemám v duši smír
Žiji a proklínám doktorský um
Kdy bude konec těmto dnům?
Teď, když války je už konec
Když dělům, puškám zazněl zvonec
Vojáci se vrací domů zpět
Já musím vykřičet na nemocničním lůžku těch pár vět
Probouzím se, noc za nocí
Nevidím, slepý pár mých očí
Nevidím amputované ruce, nohy
Prosím jen o smrt své bohy
Nic ze mne nezbylo
Proč mne to nezabilo??
Zatrať můj tep bože
Vrať mi zpět moje údy, paže
Vzbuďte mne!
Prosím!!
Jsem jak zpět v lůně
Cítím se zdráv, a duše přesto stůně
Nemůžu říci všem
Že mé trápení ukončí smrt jen
Nevidím a musím se koukat jak umírám
Hadičkou krmený
Tělo zabili, duchem podvyživený
Připojen k přístrojům, hřích páchající
Živý umírající
Vzbuď mne!!!
Bože prosím!!!
Svět je pryč a já umírám
Bože prosím!!!
Uvnitř jsem otevřen temnotám
Vše co vidím, když umírám
Neprostá hrůza
Bezmocnost
Nemohu umřít, nemohu žít
Chycený v sobě, uvězněn v těle
Jeden krok vedle…..
Oslepen
Ohlušen
Umlčen
Odstřelen
Beznohý
Bezruký
Bez duše
Neživý
Nemrtvý
V pekle a přitom sám
Jen krok vedle
Nebyla tam hlína
Jen nášlapná mina