Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zimní slovíčko

11. 11. 2002

1291

Autor

olivierek

Zima lezavka
vešla spode dveří.
Tulivá mazavka
žádá si opojení.

Napusť rtuť !
Obejmi ! Hřej !
Honem, šup !
Nalejvej !

Zima dupe a skáče,
chytá se nebe.
Slunce je v dálce,
slovíčko zebe.

Mrazivé slovíčko
na hřbetě ruky.
Toužebné přáníčko
na čele zimy.

K sobě mě pusť !
Dech mi rozehřej !
Podej mi šálek pus !
Vroucně o mě dbej !

Venku závěje vrší
chlad v třpytu cetek.
Uvnitř taje drží
žár v praskotu žilek.

JRR

12. 11. 2002

Dát tip

Olivierek: ALee... Piš, půjde to!! Ono, pustit se do rýmu je těžký, to chce se vypsat! Good Luck:-)

Fil

12. 11. 2002

Dát tip

toť lepší jest ,však neborti díla svá ,jenž kritikou zasažena jsou:-)

Fil

11. 11. 2002

Dát tip

až na ty poslední dva verše-ty se mi nelibi

Zima dupe a skáče, chytá se nebe. Slunce je v dálce, slovíčko zebe. K sobě mě pusť ! Dech mi rozehřej ! Podej mi šálek pus ! Vroucně o mě dbej ! Tyhle dvě sloky výrazně rytmicky neseděj, jinak se mi to hodně líbí.