Chtěla jsem, ale...

klidně a bezpečně

jak ryba na dně tůně,

semínko v ornici

a nebo malé slůně,

chráněné máminým chobotem.

Za chvíli vstaneš

a znovu se staneš

robotem,

opřeš se do práce

jak havíř špicí

do skalnaté stěny.

I když jen ťukáš do kláves

a svíráš volant upocený,

abys směl chléb náš

vezdejší nám dobýt.

Jak bych se mohla

na tebe zlobit,

že jsi mi usnul jako dítě

tiše a nevinně

na klíně.