Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNechutně hnusné verše
10. 04. 2000
1
0
1733
Autor
Eternal
Lásko,
v kostech Ti prasklo,
něco Tě dusí
a cosi škrtí
mě se to hnusí
proudy myšlenek rudých
stříkají po stěnách
slzy v o čích smutných
proč Lásko tolik sténáš?
Křik a skřek se zhrdla dere,
Naději Ti zloba bere
A klid ticha nepřichází,
pořád Ti to nedochází?
Hněv modrá na Tvých pažích,
a Ty se přesto marně snažíš,
slza Ti úsměv myje,
ty odjíždíš do agonie.
za Tebou jen skřek a kaluž krve
tam jsi ležela, tam jsi byla prve
Tvá poslední naděje uvadla,
do pekla jsi upadla.
Vrásčitá vzpomínka na čele
jizva přes oko, známka tupé čepele
vozík držící kosti v sedle
kůže zhyzděná, opadává vedle.
už to cítíš,
jak Ti v kostech praská?
jak tě cosi dusí?
a mě se to tolik hnusí?
Laďo musím sám s odstupem času uznat, že jsem to nenapsal JENTAK. Nic není jentak, nebo je?
Já nechápu proč. Tohle jsou tvoje nejlepší verše. Sice je vidět, že si to psal ty, ale nezdá se mi to až tak nechutný, aby se tu z toho omdlívalo. Ano je to drsný, ale proč ne. Dokonce se mi i zdá, že je to o něčem. Škoda,žes to psal jentak.
Kirkove,
Vkus a nechutné verše?... to nejde podle mých měřítek dohromady.
Někdy mé chování a počínání je i pro mě velkou záhadou, jen vím že jsem to vytvořil, ale proč a za jakým účelem? to nevím, protože se mě to spíše hnusí (pardon za to slovo).
Kdyby takové verše napsal někdo jiný, asi bych na něj hleděl opovrhovaně a udělal bych si o něm vlastní obrázek (ne moc dobrý). Jenže co si mám vyslet o sobě? brrr leze mě mráz po zádech...
To nechápu...myslím, že by sis za tím měl stát pokud jsi to napsal...a právě tak to i obhájit sám před sebou...podstatně horší je, že z těch ohlasů na kritiky mám pocit, jakoby ses za to omlouval...což doopravdy nechápu...to je asi to jediné co je na tom neomluvitelné. Nejsem sice příliš velkým příznivcem autocenzury, ale jisté měřítko vlastního vkusu máme v sobě každý...a ty ho tímto zapíráš?
Bára Braun
14. 04. 2000
Báro, je to příšerné, že? Nevím co to... prostě to najednou existuje. Možná jsem to sem dal jen proto aby to byo odstrašujícím případem. Alespoň jsem trochu nahrál Břízovi do jeho auditoria.
Právo jsi měl, je tu přece svoboda! Alespoň jsi mi zase sebral jednu iluzi:-)) a to je dobře.
Když Tě to napadne, nebraň se tomu, nech to plynout, stejně jako ty sny...
právo si měl samozřejmě (to má každej), a nejspíš si měl i chuť, nebo nutkání...
takovýhle věci by sis měl nechávat v šuplíku... ale aspoň teď už víme, že v sobě máš i neslabou temnou stránku...
ošklivý obsahem i formou, dávám zápornej tip tvý duši ;-))
Obsahově je to velmi drastické a smutné, ale i takový se jeví život. Záleží na úhlu pohledu na tuto báseň.
Volně navazuji na diskuzi o fenomenu TABU: Jak jsi se cítil, když jsi to sem dával ?
A jak se cítíš teď ? Jak se cítí ostatní po přečtení ? Napadne někoho nějaká úvaha ?
Když jsem to psal bylo mě hrozně... osporně, a ještě hůř... z nechutenstvím a odporem jsem to sem dával. Ale napsal jsem to (překvapilo mě to samotného že jsem to dokázal napsat) ale nechci nikomu dávat falešný pohled na sebe.
Co myslíš Břízo, co myslíte ostatní? Měl jsem vůbec právo něco takového napsat a dát to sem?
Eternale - podle mne to záleží na Tvém rozhodnutí a zodpovězení otázek, které jsem já sám pro sebe zodpověděl v dnešním příspěvku do auditoria "Hranice vkusu" - přečti si to a napiš mi prosím, co o tom soudíš ...