Bože

 Ach odpust mému starému srdci

Odpusť, že se nikdy nenaučilo milovat

Viděl jsem na vlastní oči horší věci

A v noci slyšel mnoho lidí zaplakat

Tví andělé byli asi někde mimo

Když začal Krysař hrát

A uzavřené bylo tvoje nitro

Když Smrt lidem duše měla brát

Má podstata byla kdys čistá

A usměv tvořil na rtech krásný stín

Snad jen mé srdce, myšlenka byla jistá

Že kdesi pod tím zahnívá splín

Tančíš nad mým hrobem

A předvádíš se pozůstalým

Nemáš co do činění s člověkem, ale bohem

Nevěř, že budeš někdy milovaným

Ukryji se před tebou i jinými

A chvíli počkám, kdyby to bylo tisíce let

Rozloučím se se svými bližními

A předvedu rychlou smrt

V pachu lásky a doteků touhy

Mohl bych navždy žít v tvém domě

Nechci, netoužím být otrokem slouhy

Být mrtvý je lepším zakončením pro mě

Možná jsem zlomený, tak možná že pláči

Jaro nevzívá mne k radostem života

Trhám nitro na kusy abych ukázal tomu sráči

Že nejsem jako jeho syn takový měkota

Nejsem synem jako Ježíš

A přesto nesu kříž

Nejsem Žid

A přesto mám svou hvězdu

Nevěřím na vás a nevěřím vám

To jsou má poslední slova

Kde jiní padnou, já půjdu dál

Nečekej nic jiného od jiného boha

Nesu kříž a dotýkám se hvězd