Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKamínky
30. 11. 2002
12
0
921
Autor
Nessinka
V náruči samoty
kterou mi tak bezhlavě
jak hladový vlk
chytajíc svou kořist
chceš vzít
Hledám zbytky svobody
někde na pokraji
zhroucené skály
něžných citů
Teď ...bosýma nohama
hraju si... jak hříšná nymfa
s pískem bílých skal
A mám chuť stavět
hrady z písku.........
Black_Witch
24. 05. 2004
stejná odezva jako u mé předešlé blbůstky...........ON TO JEŠTĚ NĚKDO ČTE?
pěkný, moc pěkný ... aspoň tak, že mi to zrovna sedlo do lehce podnapitý a těžce rozháraný nálady ... určitě TIP
Navždy_Tvůj
01. 06. 2003
Písmák: já sem tu báseň psala bůhví kdy, ale rozhodně to neni o tom že sem se bránila, nebo že by byl hrrrrr.
bílý písek je přece nádherný, takže zhroucené skály neznamenejí negativum
Nejsi jediný kdo to nepochopil, i človíček, kterému sem ji psala, se mě ptala jestli se něco neděje. :0)))) proto už nepíšu
Astalavista
08. 12. 2002
tak to já bych tam i ty dva poslední řádky nechal.
A dam ti i tip, aby se na mě moje milá malá maminka nezlobila :o))))
moc moc hezká, možná bych tam akurát nepsala ty poslední dva řádky...
jééé, mamí, neutrhni mi hlavu za tuto kritiiku :o)*
ja v tom porad hledam to co vim ze tam je ;o) ale porad se mi i libi***
Dabli: i po naprostým přeložení a vysvětlení ti to neni jasný ? :0)
Už to vzdávám :0)