Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNesmělá
02. 12. 2002
3
0
1571
Autor
Hugo
Jen dýchám do tmy
( co dělat bych měl
jsem náhle zapomněl )
Vždyť myslím na ni !
hle...podobna štvané lani
a já...ve tmě na posedu
kochám se pohledem
to jediné snad ještě svedu !
při svitu měsíce
( překrásná velice )
A tu se ve mě všechno vzpíná
Křičet bys měl, člověče !
však obav mám, jak to tak bývá
Vždyť lekne se laň ..a uteče.
A tak tu sedím na posedu
třeba si sedím i na štěstí..těch
zbraní jsem složil...horce dýchám
jen pára se sráží na oknech
snehurkasnehurka
02. 12. 2002
Mám před očima ten posed a ráno v lese, ale ten obraz mizí před očima a zůstává jen otazník.
docela to ujde akorát si dej bacha na mezery (nedělej mezeru mezi písmenem a závorkou) :)
PS líbí se mi ... lekne se laň a uteče.